Paul Allen. Vítěz nad rakovinou, dárce miliard na výzkum

Přes dvě miliardy dolarů věnoval Paul Allen na dobročinné projekty, především na medicínský výzkum. Vymyslel název Microsoft, rozešel se s Gatesem, dvakrát porazil rakovinu. Podporuje výzkum mozku, ale i vědce, kteří myslí jinak.

Paul Allen je méně známým zakladatelem softwarové firmy Microsoft. V roce 1975 spoluzakládal firmu se spolužákem Billem Gatesem, ale už po osmi letech se jeho cesta s nejbohatším mužem světa rozešla. Byl mu diagnostikován Hodgkinův lymfom a Allen si uvědomil, že jeho priority jsou jinde, než na poradách firmy a sledování hospodářských výsledků.

Kromě luxusní jachty, se kterou křižoval světové oceány, firmy Vulcan Aerospace, jež má postavit největší letadlo světa, které bude moci nést vesmírné rakety, dal na dobročinné projekty 2 miliardy dolarů (48 miliard korun).

Dvakrát porazil rakovinu

Pětašedesátiletý Allen byl přitom dvojnásobným vítězem nad rakovinou. Po Hodgkinově chorobě, kterou onemocněl v roce 1982, oznámila v roce 2009 jeho sestra, že trpí formou non-Hodgkin lymfomem (NHL). Allen tehdy napsal, že porazil před více než 25 lety Hodgkinův lymfom, a že porazí i tento.

Jeho nejvýznamnější investicí v oblasti výzkumu je založení Allen Institute for Brain Science, kterému dal na rozvoj 500 milionů dolarů. Založil také Institute for Articicial Intelligence a Institute for Cell Science.

Dotek zla a mozek myší

Institute for Brain Science zkoumá fungování mozku. Na konci roku 2017 přinesla média zprávu, že vědci využívají také myši, aby pochopili, jak lidský mozek funguje.

Hlodavcům pouští klasiku filmu noir Dotek zla od Orsona Wellese z roku 1958. Podle prokrvení neuronů v mozku vědci mohou lépe pochopit, jak mozek propojuje vizuální stimuly s poznáním a vědomím.

Data pro všechny

„Protože myši jsou z genetického hlediska podobné člověku, může tato znalost pomoci odhalit mnoho tajemství, jak lidský mozek funguje a potažmo, co by se mohlo stát, pokud nefunguje správně,“ napsal časopis Forbes.

Data z Allenova institutu dávají vědci k dispozici neurologům po celém světě, aby je mohli využívat.

„Je pozoruhodné, jak rozdílné byly odezvy různých neuronů na vizuální stimuly,“ pochvaloval si výsledek pokusů myší s černobílým filmem R. Clay Reid, který vede tento výzkum v institutu.

Podle něj je unikátní, že se Allenův institut se sídlem v Seattlu jako jediný snaží data z projektů výzkumu mozku poskytovat vědecké komunitě po celém světě.

„Až skončíme, budeme mít k dispozici encyklopedický soubor dat, který bude k dispozici online a vědci jej budou moci využívat jako výchozí bod k analýze mozku,“ dodal.

Posouvat poznání

Allen se ale nezajímal pouze o výzkum mozku, dal sto milionů dolarů také na další projekt. Tím je podpora vědců v oblastech, které jsou na hranicích lidského poznání.

„Pokud chceme vytvářet lepší budoucnost, musíme investovat do vědců, kteří jsou ochotní se dívat na problémy novým pohledem na samotné hranici vědomostí,“ vysvětlil Allen účel jeho Frontiers Group.

Iniciativa má propojit nejen vědce, ale i inovátory a vizionáře prostřednictvím workshopů a sympozií. Pokud chceme vytvářet lepší budoucnost, musíme investovat…. do vědců.

„Následujících 50 let projde věda radikální transformací a propojí biologii s matematikou, fyzikou a inženýrstvím,“ tvrdí Tom Skalak, který se stal výkonným ředitelem Paul G. Allen Frontiers Group.

Allen si celý život kladl otázku: „Co se stane, když?“ A snažil se hledat odpovědi. Spojil další lidi z různých oborů, kteří se nespokojí s konvenčním přístupem. Nejen na jejich podporu věnoval přes dvě miliardy dolarů, a to se počítá.