Startup Stock Photos - Den D

Jak vznikal pořad Den D

Setkat se s investorem, prezentovat mu svůj projekt a snažit se od něj získat investici. Je to osudná chvíle, která může rozhodnout o všem. Tak z toho Česká televize udělala televizní show.

Od roku 2009 do rok 2012 ve čtyřech řadách televizního pořadu Dne D předstupovali lidé před investory a představovali jim své projekty. Někteří z nich získali nabídku na investici a někteří ji dokonce i přijali.

Pořad nebyl až takovou novinkou. V Japonsku se od roku 2001 začal vysílat pořad Money no Tora (Money Tiger). O čtyři roky později tento formát převzalo BBC a začalo vysílat Dragon’s Den. Právě od nich si koupila licenci i ČT. „V té době nebyl v ČT pořad o ekonomické gramotnosti,“ říká k tomu Karel Komárek, tehdejší producent pořadu Dne D. Zájemců přitom měli evidentně dost, proto každý s rozumným projektem se dostal do vysílání. Filtrovaly se jen projekty šílené a neracionální.

Investoři jsou klíčoví

Vždy bylo celkem pět investorů, kteří se v průběhu řad obměňovaly. Do projektů přitom investovali vždy své vlastní peníze. „Investory jsme vybírali dlouze a těžce. Museli mít jednoznačný ekonomický úspěch, být ochotni točit, umět komunikovat a mít dost času, který museli věnovat natáčení,“ prozrazuje Karel Komárek.

Než se ale vydali účastníci prezentovat své projekty, byli investoři podrobeni kamerovým zkouškám. „Asi aby bylo jasný, že se před kamerou psychicky nezhroutíme a jestli jsme vůbec schopni na něco se zeptat. Produkční a režisér předstírají, že mají projekt a prezentují. Rozcupujeme je v zápalu nadšení, ve snaze ukázat, jak dokážeme být cool investoři,“ popsala to jedna z nich Margareta Křížová na svých stránkách.

Režisér po nich chtěl, aby se na fotce mračili a vypadali jako zlí investoři. Zdroj: Facebook Den D

Jeden z investorů čtvrté řady John Vanhara dokonce natáčel i se zraněnou nohou. Den před natáčením si při hraní volejbalu natrhl sval na lýtku a večer před odletem do České republiky strávil na pohotovosti. „Doktor říkal, ať nikam nelétám. Režisér řekl, že v ničem nevidí problém. Když přijdu o berlích, tak mě posadí do křesla a nemusím se nikam hýbat.“ Jeho zranění se ale rychle zlepšovalo a ke konci je dokonce v průběhu jedné prezentace vidět, jak se sám zvedne a dojde se podívat blíže.

Složité natáčení

Natáčení probíhalo v Brně po dva týdny, kdy se muselo stihnout natočit přes 60 projektů. Každý den se proto natočilo zhruba pět projektů. Projekty se nijak nepředtáčely, investoři s nimi byli seznámení až před kamerami.

Někdy takové představování trvalo jen deset minut a jindy třeba až hodinu. V postprodukci pak byly sestříhány tak, že se nám v televizi zdály všechno stejně dlouhé. Projekty přitom byly do dílů rozdělovány různě, aby díly byly vyvážené a atraktivní. Z toho důvodu museli být investoři pokaždé stejně oblečení.

„Nejobtížnější byla samozřejmě příprava a přizpůsobení výsledku originálu. To byla licenční podmínka,“ vzpomíná Karel Komárek. Naštěstí nikdo z účastníků nedělal velké problémy.

„Nervózní byli různě. Hecovat a aktivizovat byla práce režiséra. V pokročilých řadách uchazeči absolvovali i jakýsi rychlokurz, jak uvažovat a jak vystavět svůj projekt.“

I investoři se posadili za kameru. Foto: Facebook Den D

„Je neuvěřitelné, kolik lidí je součástí takového natáčení,“ komentoval John Vanhara natáčení na svém blogu. „Skutečná týmová práce. Můj nejoblíbenější je člověk, co sedí ve studiu na židli a jeho funkce je držet kabel od jedné kamery, co se pohybuje po zemi.“

Pokračování a důsledky

„Nepředpokládám pokračování,“ odpovídá Karel Komárek na dotaz o možném návratu pořadu. „Pořad ztrácel sledovanost, náklady byly vysoké a licenční náklady delších řad rostly.“ Ani Česká televize se v dohledné době k obnovení pořadu nechystá.
Smutnou stránkou přitom je, že ačkoliv díky pořadu několik projektů získalo investici, většina z nich letos už nefunguje. Dokazuje to, že některé startupy mají životnost jen několik let.

Zdroje:

Sdílejte :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

X