Tři bláznivé vědecké nápady, jak zachránit naši planetu

Ačkoli mnozí tvrdí, že člověk nemá na klima žádný vliv, data jsou nesporná a naše životní podmínky se pomalu mění. Ať již na tom máme jako lidstvo podíl, či nikoli, máme díky vědě a technice poprvé možnosti planetě výrazně pomoci, takže tady jsou.

Slunečník pro planetu Zemi

Teprve na pláži si uvědomíme, jakou sílu má slunce, a jsme rádi za slunečník a brýle. Vědci navrhují podobný nápad pro celou planetu, tedy vytvořit kolem rovníku prstenec, nebo pás malých vesmírných stanic se slunečními stínidly, která by zabraňovala ohřevu planety a snižovala rychlost globálního oteplování. Zároveň by se díky sníženému dopadu slunečního záření redukoval i skleníkový efekt.

Nevýhodou nápadu je jeho konstrukční náročnost a cena, která by se podle odhadů vyšplhala až na několik triliónů dolarů.

Nasypeme do oceánů spoustu železa

Myšlenka je jednoduchá: plankton spotřebovává při fotosyntéze oxid uhličitý, když milióny malých organismů zemřou, potopí se na dno a vezmou oxid s sebou. Železo, respektive síran železnatý, stimuluje růst planktonu, a vyživování rozsáhlých oblastí oceánu by tedy napomohlo většímu růstu a tím vyšší spotřebě oxidu uhelnatého. A podle odhadů by plankton dokázal odsát z atmosféry až jeden trilión kilogramů CO2 ročně. Odpůrci tohoto řešení ale zpochybňují jeho efektivitu a varují, že masivní „vyživování“ železem by mohlo ohrozit jiné organismy žijící v mořích.

Síra v ovzduší

Určité druhy aerosolů mají schopnost ochlazovat atmosféru. Tyto malé částečky pohlcují sluneční záření a odráží jej zpět do vesmíru. Tento efekt je patrný například po sopečné explozi. Někteří vědci navrhují napodobit přírodu a rozprášit do ovzduší tuny síry a tím potlačit efekt globálního oteplování. Tento způsob ale zvýší riziko kyselých dešťů a také musí být síra vnášena do atmosféry pravidelně.

Co myslíte, stojí tyto nápady za podstoupení rizik, které představují?