Kudlanka_Skyler Ewing

Kudlanky pomáhají výzkumníkům objevovat nový typ 3D vidění

Kudlanky nejsou jen zajímavá stvoření, ale pro vědce mohou být také zdrojem dosud neznámých informací o podstatě svého 3D vidění. Tým vědců z Newcastle University porovnával prostorové vidění kudlanek s lidským viděním a došel k zajímavým závěrům, které by mohly být využity při vývoji robotů.

Kudlanky jsou výjimkou ve hmyzí říši

3D vidění je pro člověka naprosto přirozenou a takřka nezbytnou záležitostí. Díky němu dokážeme rozpoznat například vzdálenosti, v jakých se nacházejí předměty před námi. Každé oko zpracovává vjem okolního světa odlišně, výsledný obraz z nich vytváří až náš mozek. Lidé však nejsou jedinými bytostmi, které dokážou vidět prostorově. Stejnou schopnost mají také kočky, koně, opice, ropuchy a sovy. Z hmyzí říše však tímto darem disponují nejspíše pouze kudlanky. Vědci získali nové poznatky o jejich vidění pomocí miniaturních 3D brýlí, které kudlankám nasadili a dočasně připevnili pomocí včelího vosku. Tato záležitost působí na první pohled možná poněkud komicky, ale přinesla velice zajímavé poznatky.

Vědci navrhli něco, co by se dalo s trochou nadsázky nazvat hmyzím 3D kinem – kudlankám nábožným byl promítán stereoskopický film, na kterém byla zachycena velice lákavá kořist. Iluze pro ně byla skutečně natolik přesvědčivá, že se kudlanky pokoušely kořist ulovit. Jakmile si vědci ověřili, že jejich metoda skutečně funguje, posunuli se zase o krok dál a jejich cílem bylo porovnat schopnost vidění kudlanek s lidským zrakem.

Kudlanka_3D vidění

Nová forma 3D zraku

Kudlankám pustili komplexnější záběry, které se většinou používají pro testování lidského zraku. Lidé mají schopnost vidět trojrozměrně velice dobře. Dokážeme vnímat jednotlivé detaily a náš mozek je schopen vyhodnotit vzdálenosti a určit hloubku obrazu. Kudlanky však reagují pouze útokem na pohybující se kořist, nevnímají detaily, ale soustředí se na ty části obrazu, které procházejí nějakou změnou. Trojrozměrný zrak kudlanek je však velice zajímavý, dokážou například rozeznat, co se na scénách před nimi změnilo i tehdy, kdy do každého oka dostávají odlišný vjem. Člověk takovou schopnost nemá. I když byly kudlankám promítnuty rozdílné obrazy pro každé oko, kudlanky stále reagovaly na části obrazu, které se měnily. V tom byl rozdíl oproti lidskému vidění.

Kudlanka_Skyler Ewing
Zdroj: Skyler Ewing

Výsledky celé studie byly zveřejněny v odborném magazínu Current Biology. Jejím hlavním autorem je Vivek Nityananda, který se zabývá behaviorální ekologií. Ten označil prostorové vidění kudlanek za zcela novou formu 3D vidění, protože jeho podstata je založena na změnách, které se odehrávají v průběhu času.

Tato zajímavá zjištění by mohla být aplikována v rámci vývoje robotů. V současnosti je trojrozměrné vidění robotů inspirováno lidským zrakem, kudlanky však pro své prostorové vidění potřebují daleko méně zdrojů, o čemž vypovídá už i jen samotná velikost jejich mozku. Snížení potřebné výpočetní síly by tak mohlo být užitečným úsporným opatřením.

Zdroje

Sdílejte :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

X