Etiopie je největším producentem kávy z celé Afriky a pátým největším na celém světě. Káva, která pravděpodobně pochází právě z této východoafrické země, tvoří třetinu veškerých výnosů z exportu a její zpracovávání zaměstnává na 15 milionů Etiopanů.
Autoři vědecké studie, uveřejněné v časopise Nature Plants, nyní varují, že až 59 % území, kde se kávovníky pěstují, může být v následujících letech stiženo globálním oteplováním.
Tzv. lesní forma kávovníku, typická právě pro Etiopii, je totiž rostlinou poměrně náročnou na pěstování. K růstu potřebuje větší nadmořskou výšku – zhruba 1 200 až 2 200 m n. m. – a také stín, který jí v Africkém rohu poskytují lesy. Důležitá je pro rostlinu i teplota, která by se měla pohybovat mezi 18 a 22 °C.
Právě pozvolné oteplování je tím, co v budoucnu pěstování kávovníků ztíží. Jen za posledních padesát let se průměrná teplota v Etiopii zvýšila o 1,5 °C a její růst zdaleka není u konce. Podle autorů výzkumu – vědců z botanické zahrady v britském Kew – je tak reálně možné, že pěstování rostlin na známých plantážích v etiopském regionu Harar nebude v budoucnu možné.
„Zcela přehlížet tento problém by mohlo mít katastrofické dopady na etiopský kávový průmysl,“ podotýká Justin Moat, jeden z autorů výzkumu. Iniciativu podle něj musejí převzít hlavně samotní pěstitelé.
Kvůli oteplování budou muset sázet kávovníky do oblastí ve vyšší nadmořské výšce, což někteří dělají už nyní.
Řešením by mohlo být i tzv. umělé zalesňování, neboť stromy by rostlinám poskytly potřebný stín. Tato strategie je podle odborníků mnohem praktičtější. Přemisťovat kávové plantáže do vyšších nadmořských výšek může být v budoucnu velmi složité. S rostoucí průměrnou teplotou se totiž nadmořská výška vhodná pro pěstování kávovníků zvyšuje každý rok o 32 metrů.
Napsat komentář