Ve snaze sledovat kybernetický svět „koordinovaným a komplexním způsobem“ požádala indická vláda obyčejné lidi, aby se zaregistrovali jako dobrovolníci v boji proti počítačové kriminalitě. Od účastníků programu se požaduje, aby sledovali online obsah, který není v souladu se zákony Indie, ohrožuje bezpečnost občanů nebo vztahy s cizími státy.
Projekt řídí Indické koordinační centrum pro kybernetickou kriminalitu (I4C), jenž je iniciativou indického ministerstva. Vše začalo začátkem února 2021, kdy policie vydala celonárodní oběžník s výzvou, aby se občané do programu zaregistrovali. Mluvčí policie severoindického státu Džammú a Kašmír uvedl, že každý indický občan se může zapojit do tohoto programu registrací do kterékoli ze tří kategorií: Cyber Volunteer Unlawful Content Flagger, Cyber Awareness Promoter a Cyber Expert.
Cyber Volunteer Unlawful Content Flagger (Dobrovolník nahlašující nezákonný online obsah)
V první kategorii pomáhají lidé identifikovat nezákonný internetový obsah. Mezi takové materiály patří důkazy o zneužívání dětí, teroristických aktivitách, protinacionálních činnostech, apod.
Cyber Awareness Promoter (Promotér obecného povědomí o kyberkriminalitě)
Druhá kategorie má za úkol vzdělávat občany o kyberkriminalitě s tím, že se dobrovolníci zaměřují více na zranitelnější skupiny, jako jsou děti, senioři a venkované, kteří žijí dále od centrální Indie (obyvatelstvo v chudinských čtvrtích).
Cyber Expert (Expert na počítačovou kriminalitu)
Dobrovolník, který se přidá ke kybernetickým expertům, bude pomáhat profesionálům v různých oblastech počítačové kriminality, forenzní techniky, síťové forenzní analýzy, malwaru a kryptografie.
I když u Cyber Expertů není při registraci vyžadováno žádné předchozí prověření občana, u zbylých dvou potřeba je. To znamená, že vláda přísně kontroluje trestní rejstřík dobrovolníka podle norem příslušného ministerského orgánu, se kterým bude v kontaktu. Jakmile je proces registrace dokončen, údaje o dobrovolnících jsou přístupné pouze generálnímu policejnímu řediteli, který má na starost indický boj proti počítačové kriminalitě.
„Jedním z důležitých cílů I4C je vytvořit ekosystém, který spojuje znalce v oboru, veřejnost a vládu v oblasti prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání počítačových zločinů,“ uvádí se v náborovém dokumentu ministerstva vnitra.
Ministerstvo vnitra jasně uvedlo, že program je „čistě dobrovolný“ bez peněžní odměny a občan nesmí těchto aktivit využívat pro komerční zisk. Dobrovolníkům je zakázáno vydávat jakékoli veřejné prohlášení o jejich spojení s tímto programem a je jim také přísně zakázáno používat název indického Ministerstva vnitra nebo tvrdit, že mají s tímto ministerstvem jakoukoliv spojitost na sociálních médiích. Ministerstvo vnitra po dobrovolnících také žádá, aby si pročetli článek u indické ústavy zabývající se svobodou projevu a podepsali smlouvu o zachování přísné mlčenlivost o úkolech, které jim v rámci tohoto programu budou přiděleny. Jakékoli porušení povede k jejich okamžitému vyloučení.
I přes velmi přísná opatření a požadavky, které jsou na dobrovolníky kladeny, tvůrci programu jsou přesvědčeni, že se bude zapojovat čím dál více nadšenců, kteří nemalou měrou přispějí v boji proti počítačové kriminalitě. Jenže…
Kritici srovnávají nově zavedený dohled v Indii s metodami prováděnými „Stasi“, což byla v letech 1950 až 1980 oficiální služba státní bezpečnosti Německé demokratické republiky (NDR). Ta je popisována jako jedna z nejúčinnějších a nejrepresivnějších zpravodajských a tajných policejních agentur, jaké kdy existovaly.
Indický právník, zabývající se případy počítačové kriminality, který si nepřál být jmenován, se vyjádřil takto:
„Zaprvé, v Indii neexistují žádné právní definice protinacionálního obsahu nebo činností. Zadruhé, dát lidem možnost nahlašovat spoluobčany, je příliš riskantní, protože jim dává nekontrolovanou moc. Co když vás takový dobrovolník nahlásí a nechá nahlásit i dalšími dobrovolníky, aby si s vámi vyrovnal účty?“
Oficiální zdroje pro tento program neposkytují dostatečný přehled o tom, co představuje nezákonný obsah, resp. „protinacionální činnosti”. Neexistují žádná pevná kritéria, jak rozlišit obsah poškozující svrchovanost a integritu Indie. Patří do této kategorie nepatrný výkřik na Twitteru nebo parodující meme? Lze nesouhlas v nějaké věci označit za protinacionální? Svět sociálních médií je obrovský, se spoustou různých lidí a názorů. To, co může někomu připadat jako porušování zákonů, může jiný přejít bez povšimnutí a je složité takový obsah vydefinovat.
Existuje tedy jistá šance, že na svobodu projevu budou zavedeny příliš striktní omezení. To by mohlo mít neblahý dopad na online vyjadřování a lidé by žili neustále ve strachu ze stíhání prostřednictvím tohoto programu.
Napsat komentář