Průzkum vzorků, které jsme dovezli z povrchu Měsíce ukázal, že regolit měsíčního povrchu tvoří ze 40-45 % váhy právě kyslík a je jeho nejhojnějším prvkem vůbec. Problém je v tom, že kyslík je v lunárním prachu (regolitu) navázán v podobě oxidů, které jsou součástí jeho minerálů. Je tedy obtížně dostupný. Produkce kyslíku stojí na známém principu elektrolýzy roztavené soli. Směs je zahřáta na teplotu až na 950 °C a za průchodu elektrického proudu uvolňuje kyslík.
Prototyp této kyslíkové továrny byl už spuštěn, ale na jeho zdokonalování a přizpůsobení k fungování na Měsíci se nadále pracuje. Samotná technika byla vyvinuta britskou společností Metalysis. Ta ji ovšem využívá k výrobě slitin kovů a považuje tedy kyslík za vedlejší produkt. V případě vesmírného využití by byl zisk kyslíku naopak cílem. Schopnost efektivně získat kyslík z měsíčních zdrojů bude pro budoucí lunární osadníky naprostou nezbytností, a to jak pro dýchání, tak výrobu raketového paliva, uvedla Beth Lomaxová z University of Glasgow.
Lomaxová spolu s výzkumným pracovníkem ESA Alexandrem Meurissem podrobila svůj prototyp prvním testům. Ten nyní pracuje se simulovaným měsíčním regolitem s přídavkem roztaveného chloridu vápenatého, sloužící v reakci jako elektrolyt. Následovat budou experimenty se skutečným prachem z povrchu měsíce. Elektrolýza zároveň poskytuje z roztaveného regolitu užitečný vedlejší produkt v podobě slitin kovů. Těm věnuje výzkumný tým rovněž pozornost a hledá nejefektivnější způsoby, jak je na Měsíci využít. Přestože prototyp dosáhl slibných výsledků, bude třeba na něm provést mnohé úpravy, jako například snížit jeho provozní teplotu. Svoji základní funkci sice už zvládá, nyní je však nutné jej vylepšit a upravit jeho provozní nároky tak, aby mohl fungovat také v náročných podmínkách na povrchu Měsíce. V současné době se ESA chystá vyvinout závod, který by mohl do deseti let nalézt uplatnění přímo na lunárních základnách.
Napsat komentář