Futurolog, který miloval bonbóny – Stanisław Lem

Slávu a světovou proslulost by malému otylému samotářskému chlapci přisuzoval asi málokdo. Právě z dítěte, které téměř všechny své peníze utratilo za bonbóny, se přitom vyklubal jeden z nejznámějších autorů sci-fi a futurologů. Přesně před měsícem, 27. března jsme si připomněli 11 leté výročí jeho úmrtí. Byl to Stanisław Lem.

Bystré dítě, které se naučilo číst už ve čtyřech letech, se drželo od ostatních zpátky a většinu času trávilo o samotě. Malý Stanisław vyrůstající ve Lvově v rodině zámožného lékaře měl dvě hlavní záliby. Jednak, a to nikoho asi nepřekvapí, četbu (miloval autory jako Karl May, Jules Verne nebo Rudyard Kipling), druhak laskominy. Většinu peněz, které příležitostně dostal, utratil za cukroví a bonbóny, což přispívalo k jeho už tak vrozeným sklonům k otylosti.

Ve 12 letech utekl do vlastního světa

Do fiktivního světa začal utíkat už v pubertě, kdy si na otcem darovaném psacím stroji začal vytvářet všelijaké průkazy a doklady, které orazítkovával a pečetil, a vytvářel si tak svůj vlastní svět. Z dnešního pohledu můžeme říci, že už dvanáctiletý Stanisław vymýšlením neexistujících skutečností a událostí nastoupil na cestu své pozdější vědeckofantastické tvorby.

Po gymnáziu, kterým až na potíže s matematikou prošel bez problémů, se pokoušel dostat na lvovskou polytechnickou univerzitu, kvůli dobovému klimatu a buržoaznímu původu mu však splnění tohoto snu zůstalo i přes úspěšné složení přijímacích zkoušek odepřeno. Díky známostem otce-lékaře mohl nastoupit na lékařskou univerzitu, jeho studia ale přerušila válka, během níž pracoval jako automechanik nebo svářeč a stal se členem odboje. Po válce ve studiích pokračoval, nejprve ve Lvově, po přestěhování do Polska pak v Krakowě. Nechtěl však absolvovat službu vojenského lékaře, a tak ukončil studia bez závěrečné zkoušky a diplomu.

Po válce přiletěl Marťan

Ač měl bohaté znalosti z anatomie i jiných medicínských oblastí, lékařem se nikdy nestal a hned po ukončení studií začal psát. V roce 1946 mu vyšly první povídky a světově proslulá novela Marťan. V 50. letech začal s manželkou jezdit do zahraničí, pouze však do zemí východního bloku, Jugoslávie, Československa nebo NDR. Literární múzy ho líbaly často v podtatranském městě Zakopane, kam rád jezdil lyžovat. Vzhledem k politickému klimatu se Lem stal populární nejprve na Východě, od 70. let se postupně jeho díla dostávala i na Západ. Po občanských nepokojích v 80. letech se Lem natrvalo přesunul do Vídně, kde působil v rakouském literárním institutu a psal sci-fi a filozofické úvahy.

Stanisław Lem – Měsíční noc

A jak se z poměrně neznámého autora stal světově proslulý a uznávaný autor bestsellerů? Zcela jednoduše. Lem totiž vytušil „díru“ na literárním trhu, který nedostatečně reflektoval nové technologické objevy, třeba rakety, atomovou energii a podobně. Z hlediska množství je ale nejčastějším motivem Lemových děl užití kybernetiky. Lem věřil v to, že přijde den, kdy kybernetické mozky předeženou ty naše…

V několika Lemových knihách se vyskytuje také motiv kontaktu lidí s mimozemšťany, nebo spíše snaha o navázání kontaktu, která ale není naplněná kvůli propastným rozdílům mezi pozemským a mimozemským způsobem života.

Moji mimozemšťané mi nerozumějí

Mezi jeho nejznámější díla patří výše uvedený Marťan, novela ze 40. let, která popisuje přistání příslušníka mimozemské civilizace na Zemi, Planeta Eden (1959), kde naopak lidé přistávají na jiné planetě a snaží se o kontakt s tamějšími obyvateli, několikrát zfilmovaný Solaris (1961), v němž našinci na vesmírné planetě zkoumají inteligentní oceán, nebo Nepřemožitelný (1964), který popisuje let vesmírné lodi, která navštíví vesmírnou planetu, kde posádku i život na souši zničí kovový hmyz.

I když řada Lemových teorií a úvah zůstane možná v kategorii sci-fi nebo fantasy, šlo o významného průkopníka v oblasti futurologie, který ovlivnil nejen řadu laiků, ale i odborníků.

Zdroje

• Culture.pl
• Wyborcza.pl