Muž, který půjčuje chudým na rozjezd podnikání – Muhammad Yunus

Muhammad Yunus je bangladéšský ekonom. Proslavil se tím, že založil banku, která půjčuje několik dolarů chudým lidem, aby mohli začít s podnikáním. Za to také získal v roce 2006 Nobelovu cenu za mír.

Mikropůjčky zachraňují živobytí lidem, kteří nic nemají. S konceptem přišel Muhammad Yunus, jenž založil Grameen Bank. Ani po udělení nobelovky za mír, kterou získal před jedenácti lety, neusnul na vavřínech a koncept se snaží rozšířit i v dalších zemích přes projekt Yunus Social Business, jenž založil v roce 2011.

„V celosvětovém měřítku jsou problémy stále stejné. Chudoba, rozdělení bohatství, problémy s bydlením, v pitnou vodou, dostupností zdravotní péče. Je to stejné v chudých i bohatých zemích. Austrálie má chudé lidi, Amerika také. Evropa má chudé lidi,“ tvrdí profesor ekonomie, který letos v červnu oslavil 82 let a svou akademickou dráhu spojil s bojem proti chudobě.

Tento ekonom zakládá centra pro sociální podnikání u univerzit po celém světě. Yunus tvrdí, že mladí lidé musí o chudobě vědět. Měli by se učit o tom, že existují dva druhy podnikání. Jedno je to, co vydělává peníze a druhé řeší problémy po celém světě. Je pak na každém, jakou cestu si v životě vybere.

Sedm stovek na bambusový nábytek

První půjčku v hodnotě 27 dolarů (necelých 700 korun) poskytl z vlastní kapsy 42 ženám, jež vyráběly nábytek z bambusu. Banky o takovou klientelu neměly zájem a tak založil v roce 1976 vlastní banku Grameen.

Úvěry nakonec celkově přesáhly řád jednotek miliard dolarů. Kromě zemí ve třetím světě venkovská banka (grameen – venkovský) pomáhá i chudým lidem ve Spojených státech. Vetšinou úvěry dostávají ženy, protože úvěry spíše splácejí než muži a výdělky použijí na zajištění celé rodiny.

Nejsem pro komunismus

Muhammad Yunus odmítá, že by byl komunistou nebo marxistou:

„Revoluce není řešením. Co po ní chcete dělat? Nechcete jít zpět ke komunismu, ten žádné problémy neřeší.“

Ani kapitalismus jako takový zatím nefunguje správně. Jeho koncept mikropůjček je ale založen na myšlence, že každý člověk je od přírody podnikatel. Přitom to nemá být někdo, kdo vydělává v globalizovaném světě na nerovném rozdělení bohatství. Statisticky totiž jedno procento nejbohatších lidí ovládá 99 procent světového bohatství.

Každý může mít svůj byznys

Půjčky v řádu desítek dolarů přitom mají pomoci chudým lidem nastartovat jejich vlastní byznys.

„Lidé nejsou zrozeni pro to, aby pracovali pro někoho jiného. Miliony let na této planetě jsme nepracovali pro jiné lidi. Jsme zemědělci, jsme lovci, jsme sběrači. Žili jsme v jeskyních a hledali jsme si pro sebe jídlo, neposílali jsme nikam žádosti o práci. To je naše tradice,“ vysvětluje antropologický pohled na lidskou rasu.

Ve světě už koncept mikropůjček využívá 160 milionů lidí, zejména žen. Ty prokázaly, že lidstvo je podnikavé.

„Ženy v chudých zemědělských oblastech si půjčují malé částky, 30-40 dolarů a stávají se úspěšnými podnikatelkami.“

Kritika doma

Yunus je stále ve svém věku velmi aktivní, i když byl donucen v sedmdesáti letech odejít z vedení banky, kterou založil. V rodné Bangladéši je také kritizován za to, že si banka účtovala přílišné úroky za půjčky nebo za daňové úniky.

Do dnešních dnů Grameen Bank má devět milionů klientů a 97 procent z nich jsou ženy.

„Ženy vlastní banku. Je to banka vlastněná chudými ženami. Míra splácení úvěrů je 99,6 procenta,“ pochlubil se Yunus.

Že chudoba není problémem jen chudých zemí dokládá i to, že banka má jen v New Yorku osm poboček a pomáhá chudým lidem. Ve sto procentech ženám. I v éře robotů je právě koncept drobného podnikání řešením pro mnoho lidí bez ohledu na to, kde se narodili. A často by měl být sociálně motivován, aby zlepšoval život drobných komunit.

Paříž jde příkladem

V tomto směru poukázal na dobrý příklad Paříže, ve které starostka Anne Hidalgo podporuje sociální rozměr podnikání. Mnoho Francouzů přitom rozvíjí paralelně ke svému podnikání i projekt se sociálním přesahem, líbí se Yunusovi.

Jednou z velkých firem, která podporuje teto směr podnikání, je i mlékárenský kolos Danone, který v roce 2007 začal vyrábět speciální jogurty pro podvyživené děti v Bangladéši.

Podobně firma Veolia spolupracuje na projektu pitné vody pro chudé vesnice. Tyto společnosti neočekávají z takových projektů zisk, jen chtějí zpět svou investici po několika letech. Banka Grameen na tom participuje. Akcionáři takových firem by měli být hrdí na to, že zprostředkovaně pomáhají chudým lidem a svobodným matkám, tvrdí mezinárodně uznávaný ekonom.