Vogue začínal jako prostý časopis tištěný na novinový papír. První číslo, za které vděčíme Arthurovi Baldwinovi Turnurovi, vyšlo roku 1892. Tehdy by jen stěží někdo hádal, že se tento prostý plátek stane nejvlivnějším módním časopisem všech dob. Jednalo se o společenský týdeník o blížících se událostech, jako byly plesy, večírky či jiné společenské radovánky pro horní smetánku.
Mimo to poskytovalo Vogue čtenářům rady jaký oděv na kterou událost zvolit, a tím se vyvarovat módnímu faux pas. Postupně se záběr magazínu začal rozšiřovat a dnes se jedná o téměř 300 barevných listů, které nejen diktují módní trendy, ale jsou vlivnými i na poli kultury, umění či politiky.
Tento fakt lze vypozorovat i z titulních stran, kde se mimo modelky světového formátu začaly objevovat i osoby ze světa politiky. Mezi nimi vévodkyně Kate, Michelle Obama nebo Oprah Winfreyová.
Titulky magazínu Vogue jsou kapitolou samy o sobě. Zdobit obálku této módní bible je považováno za vrchol kariéry. Osoba na titulce je vždy pečlivě vybírána i několik měsíců dopředu. Za celou historii Vogue se na titulku dostali jen tři zástupci mužského pohlaví. Jednalo se o herce světového formátu Richarda Gera a George Clooneyho a basketbalovou hvězdu LeBrona Jamese.
Naopak za jakousi stálici lze považovat top modelku Kate Moss, která titulku zdobila celkově již čtyřiašedesátkrát ve třech různých zemích. Vzhledem k faktu, že se jedná o magazín tak zvučného jména, není se čemu divit, že kontroverzní titulky mohou vyvolat i vlnu pohoršení. Mezi takové patřila například obálka s desetiletou dívkou v roli modelky. Ta paradoxně poukazovala na zneužívání malých dětí v modelingu, ale svým činem se chytila do vlastní pasti.
Jinou vlnu kritiky vzbudilo číslo japonského Vogue s americkou modelkou na obálce, která měla oční víčka upravená lepenkou tak, aby její oči vypadaly jako šikmé. Obdobně jako s dětskou modelkou se i zde Vogue snažila prolomit určité stereotypy, nicméně spíše šlápla do vosího hnízda.
Za nejen těmito stránkami Vogue stojí žena, která se stala pro mnohé symbolem luxusu a vytříbeného vkusu. Osoba, kterou byste jen těžko potkali bez tmavých slunečních brýlí, která je po mnoho let věrná svému mikádu a která nechodí pro (ostrá) slova daleko. Anna Wintour se do čela amerického Vogue dostala již roku 1988 a od té doby v redakci vládne něžnou, leč tvrdou rukou.
Je to právě ona, kdo učinil Vogue módní hvězdou, nejluxusnějším a nejdražším časopisem světa módy. Mimo to Anna Wintour stála u zrodu Teen Vogue, mladší sestry magazínu určené pro náctileté movité slečny.Pokud se i vy inspirujete stránkami s módou, ať už na internetu, nebo v printové podobě, věřte, že je to právě tato přísně vyhlížející žena, která vás a miliony lidí po celém světě denně obléká.
Anna Wintour je bezesporu módním géniem. Je ale také ženou přísných zásad a vyznavačkou zdravého životního stylu. Její den vypadá pokaždé stejně. Po lehké snídani následuje hodina v tělocvičně, poté si ji vezme do parády osobní tým kadeřníků a maskérů a s odbíjením osmé hodiny již vstupuje do své kanceláře.
K obědu si pravidelně dopřává steak a ve zbytku dne konzumuje jedině ovocné smoothie. Není tak překvapivé, že někdo s tak pevnou vůlí a odhodláním to byl schopný kariérně dotáhnout tak daleko.
Vedle Anny Wintour je třeba zmínit i dvě další jména, která dnešní generaci nejspíše nic moc neřeknou, a přesto jim vděčíme za dnešní podobu Vogue. Edna Woolman Chase nastupovala do role šéfredaktorky v těžkých podmínkách začínající první světové války. Přesto své roli dostála dokonale a na svém postu se udržela skoro 40 let. Díky ní módní návrháři vystoupili zpoza stínu svých děl a doposud anonymním šatům byla přiřazena jména. Další velkou osobností světa módy se stala Diana Vreeland, která překročila práh kanceláře šéfredaktorky roku 1963.
Ta, ačkoliv byla šedou myškou, která neměla dokončené vzdělání a nepatřila mezi krásky, dokázala s Vogue hotové zázraky. Pozdvihla jej na světovou úroveň a zasloužila se o to, že Vogue začal být spojován s přízviskem nejvlivnější.
Nebyly to však pouze šéfredaktorky, které se na zrodu magazínu podílely. V pozadí fungovala celá řada velmi schopných lidí, od editorů až po fotografy. Jedním z nich byl mimo jiné i Helmut Newton.
Za jeho působení se zisky Vogue zvedly na 27 milionů dolarů, přičemž tehdejší šéfredaktorka Mirabella prohlásila, že je to zásluhou právě Helmuta Newtona, který dokaže zachytit krásu a svůdnost i tam, kde by ji nikdo nehledal.
Také mnoho návrhářů vděčí za svůj věhlas Vogue. Mezi nimi například Marc Jacobs, který se do povědomí módních nadšenců dostal právě díky jeho stránkám.
Existují české verze časopisu Vogue, včetně Vogue Czechoslovakia a Vogue Czech Republic. Tyto verze byly uvedeny na trh v roce 2018 a je možné si je u nás zakoupit.
Napsat komentář