Globální oteplování mění život miliardám lidí. Už několikrát nám klimatologové nastínili katastrofický výhled do budoucnosti, a jak tento trend zasáhne jednotlivé světadíly. Stoupající hladina oceánů ohrozí některé přímořské a ostrovní státy, ale je tu i opačný problém – existují místa, kde ledovce naopak netají, což ztěžuje život lidem, kteří jsou závislí na roztáté vodě z ledovců. Jednou z takových oblastí je vesnice Ladakh v Himálajích. Jedná se o poušť táhnoucí se přes 10 000 stop, kde každý rok spadne v průměru pouhých 50 mm srážek.
V zimě se tu lidé potýkají s mrazy až o teplotě -50° Celsia. V této oblasti je možné pěstovat potraviny jen proto, že místní obyvatelé čerpají vodu z ledovcových proudů. Voda je zapotřebí k zavlažování polí a stromů, které rostou na jaře, ale voda z roztátých ledovců kvůli klimatické nerovnováze přiteče až v létě.
„Nedostatek vody je obrovským problémem. Naše děti nebudou v budoucnu moci pokračovat v zemědělství, což je donutí z oblasti odejít,“ uvedl místní farmář Tsering Spalzes ve videu pro crowdfunding ledové věže.
Civilizace v horách je menšinová, nejen etnicky, ale i klimaticky. Věci, které fungují v New Yorku nebo v Novém Dillí, nefungují v horách, a proto museli zemědělci najít vlastní řešení problému. Aby tedy mohli farmáři zajistit obživu ladakhských vesničanů, vymyslel Sonam Wangchuk způsob, jak tání ledovců zrychlit i zpomalit zároveň, a tím zajistit obyvatelům vodu po celý rok. Tento inženýr přišel s nápadem umělých ledových věží, které jsou využívány k zavlažování pěstovaných plodin.
„Ledovce bylo třeba zastínit – ale jak? Mohli bychom je postavit pod mostem, nebo použít reflektory, ani jedno však nestačí k zajištění dostatečné zásoby vody. Vybrali jsme proto kuželovitý tvar, který umožňuje, že se ledovec zastíní sám,“ vysvětluje Wangchuk.
Celý projekt funguje na bázi potrubí bez použití elektřiny, které tak zajišťují rozvod vody z hor a za nízkých teplot z této vody naopak vytváří ledové věže. Ke vzniku umělých ledovců využívá znalosti základní fyziky – princip hydrostatického tlaku. Ledové věže jsou architektonicky navrženy tak, aby zůstaly zmrzlé, dokud je potřeba a začaly tát, až když pole zahřívá jarní slunce (přesněji řečeno, tání ledu nezpůsobuje teplo ze Slunce, ale přímé sluneční světlo).
Testovací prototyp, který měl výšku 6 metrů, postavil Sonam Wangchuk se studenty ze školy SECMOL v říjnu 2013 a očekávalo se, že roztaje začátkem května dalšího roku. Vydržel o osmnáct dní déle. Druhá, mnohem větší ledová věž, byla vytvořena v roce 2014 blízko lesa, kde tamní potoky zajišťovaly lidem vodu po nejsušší měsíce až do 6. Července 2016.
Sonam Wangchuk, který má v minulosti na svědomí například budovy se solární energií, získal v roce 2016 prestižní podnikatelskou cenu Rolex Award. Výhru využívá na budování himálajské výzkumné univerzity, která se bude zabývat lokálními environmentálními zájmy. Inženýr doufá, že pokud se místní obyvatelé přizpůsobí tomuto stylu života, jejich potomci se nestanou „klimatickými vyděděnci“. Jeho projekt získal věhlas po celém světě. V loňském roce postavil první evropskou ledovou věž ve švýcarských Alpách a letos pracuje na tom, aby roztálo ledovcové jezero v Indii.
Napsat komentář