Arthur odmalička miloval zvířata a cestování. Proto tedy nebylo žádným překvapením, že se při výběru vysoké školy rozhodl pro studium ekologické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. Během vysokoškolských studií se poprvé dostal do Afriky. Konkrétně do Gabonu, Kamerunu a Středoafrické republiky, a jak uvádí na webu své organizace, okamžitě se do černého kontinentu zamiloval.
Později projel celou střední Afriku sám na kole a účastnil se projektu Kedjom-Keku zaměřeného na život šimpanzů a ochranu deštného pralesa. Během svých cest postupně poznával ale i jiné problémy, kterým musí tento kontinent čelit. Mezi ně patří například i nelegální lov slonů kvůli slonovině. Trápilo ho to natolik, že se rozhodl na rok přerušit studium, vydat se zpět do Afriky a osobně se v záchraně slonů angažovat.
Arthur strávil několik měsíců v divočině, kde navštívil poslední velká útočiště divokých slonů afrických a pomáhal strážcům parku s obojkováním těchto tlustokožců obojky s přístrojem GPS.
Podnikal cesty i do odlehlých oblastí a snažil se šířit osvětu i mezi tamním obyvatelstvem. S pomocí místní neziskové organizace LAGA se také pustil do vyšetřování nelegálního obchodu se slonovinou a vyjednávání s pašeráky. Na svých cestách ale nepomáhal jenom zvířatům. Díky spolupráci s neziskovou organizací International Humanity také poskytoval vesnickým zdravotníkům léky, základní zdravotní potřeby a moskytiéry.
Po návratu domů založil se svými přáteli spolek Save-Elephants. Působí v něm dobrovolníci z různých oborů, kteří se snaží společnými silami přispět k ochraně slona afrického před nelegálním lovem. Způsobů, kterými se do boje proti pytláctví zapojují, je mnoho. Mezi jeden z nich patří výcvik cvičených psů, kteří celníkům pomáhají s vyhledáváním nelegálně pašované slonoviny. V našich krajích je to poměrně běžná praxe, v Africe ovšem zatím psi příliš využívání nejsou.
V roce 2015 se Save-Elephants podařilo vyslat do Konga fenku Camu, která se stala historicky prvním českým cvičeným psem, který se v Africe zapojil do boje s pašeráky.
Organizace se také snaží vybavit strážce národních parků obuví, stany nebo spacími podložkami a spolupracuje také s neziskovou organizací Kola pro Afriku. Darovaná kola od českých občanů tak využívají ochranářské hlídky k rychlejšímu přesunu po území národních parků.
Důležitou součástí boje proti nelegálnímu lovu slonů je také šíření osvěty. Tu je nutné provádět hlavně na dvou frontách. Jednak mezi samotnými africkými domorodci a jednak na trzích, kde je po slonovině největší poptávka – tedy hlavně v oblasti Dálného východu.
Místní lidé často zaujímají ke slonům negativní postoj, protože jim ničí úrodu a práce neziskovek u nich tak nenajde příliš pochopení. Jedním ze způsobů, jak slony udržet od políček dále, je vysazovat na jejich okrajích chilli papričky a umisťovat včelí úly.
Sloni chilli papričky nesnáší a včel se také bojí (včely si opravdu dokáží na sloním těle najít místa, kde je jejich kůže dostatečně tenká a dosti bolestivě je popíchat) a úrodu afrických zemědělců tak nechají na pokoji. Vesničané navíc ještě mohou papričky a med prodávat a získají tak další zdroj příjmů. I s tímto se jim Save-Elephants snaží pomáhat.
Organizace se snaží šířit informace a získávání slonoviny také v místech jejího největšího odbytu. Většina obyvatel Dálného východu totiž na slonovinu stále nahlíží jako na znak bohatství a luxusu a mnoho z nich je přesvědčeno, že sloni kly prostě shodí, tak jako jeleni shazují parohy a není třeba je kvůli tomu zabíjet. Poukázat na to, co za získáváním slonoviny ve skutečnosti vězí, se pokusil například oblíbený čínský basketbalista Yao Ming. Save Elephants má v plánu zapojit do kampaně více známých asijských osobností, které by mohly pomoci, aby se lidé začali na slonovinu a výrobky z ní dívat jinak. Pokud zde totiž bude slonovina stále žádaným zbožím, sloni budou pro své kly dále umírat.
Cílů, které se Save-Elephants snaží splnit, je ale samozřejmě mnohem více. Pokouší se například sehnat peníze na vývoj speciálních GPS obojků pro slony, které by byly schopné detekovat výstřel z pušky a s ekologickým institutem v kanadském Cochrane také hodlá spolupracovat na využití dronů k monitorování národních parků.
Více o aktivitách a cílech spolku a o tom, jak můžete pomoci, si můžete přečíst přímo na jeho stránkách www.save-elephants.org.
Napsat komentář