Hitmakeři –⁠ téměř 3/4 knihy je o tónech

Derek Thompson vystudoval žurnalistiku a politologii. Ve své knize Hitmakeři rozebírá, proč jsou některá umělecká díla slavnější než jiná, ať už se jedná o obrazy, písně nebo knihy. Nevynechává ani módní trendy a důležitost příběhu ve filmech.

Proč je to tak slavné

Proč se některé myšlenky a produkty stávají populárními? Jaké faktory vymezují hranici mezi hity a propadáky? Jedním ze základních poznatků, na kterém autor staví svoji knihu, byl výzkum se studenty na Cornellově univerzitě. Ukázalo se, že lidem se líbí tvary a slova, která vídají nejčastěji. V dnešním světě je důležité naučit se prezentovat nové myšlenky jako úpravu myšlenek starých, aby publikum za překvapením poznalo povědomost.

„Tento objev je znám jako “efekt pouhého vystavení” a jde o jeden z nejsolidnějších poznatků moderní psychologie. Každý upřednostňuje povědomé vůně před cizími pachy, povědomé písně, anebo známé lidské hlasy.“

Autor v knize často filozofuje a rozebírá evoluci lidstva jak z globálního hlediska, tak z hlediska člověka jako jedince. Věnuje se vývoji ekonomiky a historii designu a zkoumá, jak spolu souvisejí. Dle jeho názoru se jedná o stěžejní faktory, které určují, co je „hit“ a co se stane „trendem“. Ke každému oboru představuje profily hitmakerů (těch, kteří dosáhli na vrchol – jejichž produkty se staly hitem). Seznamuje nás s historií firem, jako je CNN, Twitter, Ford nebo Spotify a rozebírá, proč se vlastně staly slavnými. Je poněkud na škodu, že hitmakerů není v knize uvedeno víc, autor se opravdu zabývá spíše filozofií a antropologií.

Facebook jako nejlepší ukázka cílové skupiny

Ke konci knihy se autor velmi zajímavě dívá na vývoj Facebooku a seznamuje čtenáře s jeho výzkumnými metodami a principy pozitivních a negativních příspěvků v tzv. News feedu. Dokazuje myšlenku, že „co lidé chtějí“ je naprosto odlišné od toho „co lidé dělají“. Inovátoři se totiž velice často spoléhají na statistiky, ale nevěnují pozornost ani čas tomu, že ne vždy lidé říkají pravdu. Neumí tedy předvídat, a to vede k častému neúspěchu startupů a jiných „nových“ myšlenek.

Hitmakeři nejsou špatnou četbou pro ty, kteří se zajímají o historii trendů a vývoj uměleckých směrů. Mne však od knihy odrazovala délka kapitol nečleněných na odstavce a až příliš „románové“ pojetí. Podle názvu a popisu jsem čekala spíše seznámení se s osobnostmi, které změnily svět. Místo toho se mi dostalo filozofování nad tím, proč je člověk takový, jaký je a především – proč a jaké se mu líbí tóny. Nelze totiž přehlédnout autorovu zálibu v hudbě – téměř tři čtvrtiny knihy se zabývá právě muzikou a myslím si, že je to škoda.

Hodnocení: 65 %