Efekt motýlího křídla, který je jedním ze sedmi principů složitosti, se poprvé objevil v meteorologii. Zdánlivě bezvýznamná změna v periferní části systému či v počátcích události může projít celým systémem či se šířit časem a poté vyvolat změnu významnou.
Nebo ještě jinak. Ta maličkost, na kterou jste nemysleli, se vynoří, až když máte vše hotovo, abyste mohli začít znovu.
Historie je plná tohoto efektu, mnohdy během osudových válečných tažení: bitva u Kadeše a Chetité proti Egypťanům, kde zbloudilá jednotka zachránila prohranou bitvu a zajistila příměří trvající tisíce let, či dobytí říše Inků, kde na konci zvítězí Pizzaro s pouhými 17 muži. Jsou i příklady z nedávné historie.
Počátkem roku 2000 navrhovala Theresa LePoreová podobu hlasovacího lístku, který měli v listopadových prezidentských volbách toho roku používat voliči v Palm Beach na Floridě. Rozhodla se, že hlasovací lístky budou vytištěny větším typem písma, údajně proto, aby četní osmdesátníci mezi voličskou základnou v Palm Beach měli menší problémy s jejich čtením.
V důsledku této změny se stal z jednostránkového dokumentu dokument dvoustránkový, což vyvolalo jisté zmatky, které hlasovací tlačítko zmáčknout. V konečném důsledku 19 120 voličů zmáčklo tlačítko pro Pata Buchanana i Ala Gorea a další tři tisíce lidí hlasovali pro Pata Buchanana, ačkoli se to neočekávalo. Těchto přibližně 22 tisíc pro Gorea nebylo započítáno a volby těsně vyhrál George W. Bush.
Poučení je zřejmé, dokonalost vzniká, když již nelze nic ubrat, nikoli přidat. Nejjednodušší cesta bývá nejsprávnější, proto neměnit to, co funguje, a raději dodat pro odlišné cílové skupiny dodatečné externí nástroje na míru, v tomto případě lupu. Zkrátka: žádný motýlí efekt.
Napsat komentář