Navzdory tomu, že se lékaři snaží o osvětu, existují země, kde nejsou informace tolik rozšířené. Například v Indii došlo sice k nárůstu kampaní ke zvýšení povědomí, příliš velký dopad to ale na situaci v zemi nemělo. S řešením v podobě zařízení iBreastExam přišel indický zakladatel Mihir Shah (UE LifeSciences). Cílem je rychlé a dostupné vyšetření u žen, které jinak na mamograf či ultrazvuk často nedosáhnou ať už kvůli vzdálenosti, vysoké ceny nebo nedostatečné kapacity.



Zneklidňující statistiky motivovaly tým UE LifeSciences k vývoji dostupného diganostického nástroje pro všechny. Po několika letech výzkumu byl projekt schválen Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv USA (FDA).
Důležité doplnění: FDA popisují iBreastExam jako pomůcku pro dokumentaci hmatných lézí během klinického vyšetření prsu – tedy doplněk klinického vyšetření, nikoli náhradu mamografie či diagnózy.
V terénu zpřístupňuje rychlé, bezbolestné zmapování „ztvrdlých“ míst i tam, kde specialisté nejsou k dispozici. Podle firmy a nezávislých kampaní byl iBreastExam do roku 2025 použit u více než 1,2 milionu žen.


Srdcem přístroje jsou hmatové (taktické) senzory, které byly původně vynalezeny na Drexelově univerzitě ve Philadelphii. Jde o tzv. piezoelektrické „prsty“, které měří tuhost (elasticitu) tkáně. Zhoubně změněná tkáň bývá tužší než okolí. iBreastExam vytvoří „tlakovou mapu“ povrchu prsu a pomůže tak označit, změřit a lokalizovat oblast, kterou lékař/ka hmatem vnímá. Jedno vyšetření trvá zhruba 5–10 minut, je bez radiace a bezbolestné.
Společnost dlouhodobě zveřejňuje instruktážní videa a shrnutí validací (ASCO, Lancet Global Health aj.). V posledních letech přibývají nezávislé studie, které porovnávají iBreastExam s klinickým vyšetřením a zkoumají jeho přínos v primární péči. Závěr se opakuje: jako nástroj první linie může zvýšit záchyt podezřelých lézí a přivést ženy včas k dovyšetření.
Napsat komentář