I bez nohou se dá běhat a lyžovat – Jamie Andrew a jeho inspirativní příběh

„Nejde to,“ říkáte si. A v tuhle chvíli vás může napadnout jediný příklad: Jamie Andrew – muž, který přišel o všechny čtyři končetiny, přesto dál zlézá hory, běhá maratony, lyžuje a inspiruje tisíce.

Občas má každý z nás chuť s tím praštit. S čím? No přece se vším. Obchodní projekt stojí, docházejí vám nápady i invence a kolegové i šéf už začínají být nervózní. Doma to je na levačku, do vztahu se vkrádá nuda a/nebo rutina, nebo možná něco, co nejde tak úplně pojmenovat a ani se vám pro to slova hledat nechtějí. Bolí vás záda, ale místo, abyste s tím něco dělali, usedli na kolo nebo si zašli zaplavat, sebou plácnete na gauč a na všechno výše uvedené řeknete jen prosté: „to nejde“.

Až si přečtete neuvěřitelný příběh muže, který i po amputaci všech končetin zlézá hory, běhá maratony a lyžuje, na podobný přístup k životu určitě zapomenete…

Začalo to nevinně

Jamie Andrew se narodil před téměř 56 lety ve skotském Glasgow. Ačkoliv Škotsko nepatří mezi výškové ráje, Jamie už v pubertě lezl po Alpách, Dolomitech či Kalifornii. Před nehodou pracoval jako technik pro rope access – slanil věže, mosty a offshore plošiny a učil k tomu i ostatní. Po studiích na univerzitě v Edinburghu se začal svému koníčku věnovat naplno.

Motivační řeč Jamieho Andrewa

Když mu bylo třicet, rozhodl se spolu se svým kamarádem Jamiem Fisherem vylézt na severní stěnu hory Les Droites v masivu Mont Blanc. Zastihla je ale obrovská bouře, neuvěřitelně silný sníh i vítr, takže teplota klesla na -30 °C. Jeden den by se to bylo i dalo vydržet, počasí dvojici nepřálo ale ani den druhý, třetí, čtvrtý…. Celkově tyhle hrůzy trvaly čtyři noci, a pro Jamieho Fishera se staly tu poslední osudnými.

Přežil vlastní smrt

I když se zdá, že lidské tělo nemůže takové hrůzy přežít, Andrew to dokázal. Odvážný pilot, který se i přes nebezpečné počasí vydal dvojici do hor s helikoptérou hledat, jej okamžitě poté, co jej pátý den jeho pobytu v horách nalezl, převezl do nemocnice v Chamonix. Pokud chtěli lékaři Andrewa zachránit a zabránit celkové sepsi, která by jeho život jistojistě ukončila, bylo nezbytné mu amputovat obě ruce i nohy.

„Lidské tělo tohle přežít nemůže,“ říkáte si? Jamie může.

Jeden krok? Nadlidský úkon

Za pouhé tři a půl měsíce se Jamie naučil chodit na protézách a zvládat každodenní úkony: umývání, oblečení, krmení dětí. A to byl jen začátek.

Dále pokořil:

• Ben Nevis (domovská hora) – jen 17 měsíců po nehodě, a přitom prý „obyčejný výšlap se proměnil v boj o svobodu“
• London Marathon (2001) – vyběhal 22 000 liber (přibližně 622 500 Kč) pro charitu,
• Kilimandžáro – se skupinou handicapovaných horolezců,
• Matterhorn (4 478 m) – ikonický vrchol Evropy; tvrdí: „To nejtěžší bylo připravit se. Šplh samotný byl už jen radost“

Jamie Andrew mluví o tom, jaké to je horolezit bez končetin

Jamie přednáší po celém Spojeném království, vypráví o svém příběhu a vlastně žije motivační řečí. A neztratil ani smysl pro humor:

Myslí i na druhé

O svém životním příběhu napsal v roce 2004 knihu Life and Limb. Má manželku, tři děti a žije možná plnohodnotněji než leckterý z nás, „normálních“ lidí, kteří máme „všechny čtyři pohromadě“. Věnuje se charitě a založil organizaci 500 Miles na podporu protéz pro potřebné v Angole.