Levné, na první pohled dobře vypadající oblečení – to je aktuální poptávkou celosvětové populace 21. století. To, že není oděv kvalitní natolik, aby vydržel i druhou dekádu jako šaty našich babiček a dědečků, zajímá jen zlomek lidí. Podle statistiky Světového institutu zdrojů je módní průmysl ekonomicky velmi přínosný, avšak neekologický. Například pro výrobu jednoho bavlněného trička je potřeba 2 700 litrů vody. Takové množství se rovná spotřebě 1 osoby na 2,5 roku.

Rychlá móda

Dostupnou módu chtějí nejen starší lidé ve věku okolo 60+, ale i mladá generace, kterou tvoří studenti a mládež ve věku 19–25 let. „Je to dáno dobou, ve které žijeme. Lidé chtějí neustále nové věci a na kvalitě jim už tolik nesejde,“ říká česká návrhářka Zuzana Kubíčková. Podle ní soudobá společnost chce všechno rychle a hned a obchodní řetězce s oblečením se tomu přizpůsobují.

Z výzkumu Ellen McArthur Foundation vyplývá, že se výroba oblečení za posledních 15 let zdvojnásobila v důsledku narůstajícího počtu populace střední třídy ve světě. Týká se to převážně ekonomicky vyspělých zemí, kde dochází ke zvyšování prodeje na obyvatele. Světový institut zdrojů uvádí spotřebu oděvů za letošní rok 82 782 miliard kilogramů, takové množství oblečení by ročně postačilo na zaplnění australského přírodního přístavu, známého jako Sydney Harbour (oficiální název Port Jackson). Na rok 2050 se předpokládá zvýšení světového hrubého domácího produktu o 400 %, a to jen z prodeje módy.

Zdroj: freestock.org

Důležitou otázkou ale je, jakou cenu platíme za lepší ekonomiku či za cenově dostupnější módu? Všechno začíná tam, kde je počátek výroby. To dokazuje zpráva Ministerstva práce Spojených států z roku 2018, která dokládá důkazy o dětských a nucených pracích v módním průmyslu v Argentině, Bangladéši, Brazílii, Číně, Indii, Indonésii, Filipínách, Turecku a v dalších zemích. Druhým problémem je ekologická stránka věci. Kromě vysoké spotřeby vody (viz zmínka výše) hrozí riziko vzniku dalšího faktoru, který by urychlil globální oteplování. Světový institut zdrojů uvádí šokující fakt, že při výrobě jednoho páru džínových kalhot se vyprodukuje stejné množství skleníkového plynu jako z auta, které ujelo víc než 129 km. „Pokud bude výroba v oděvnictví dál stoupat a neprojde zásadní reformou, bude textilní průmysl v roce 2050 zodpovědný za čtvrtinu uhlíkového znečištění,“ upozorňuje na možné nebezpečí redaktor časopisu Respekt Pavel Turek.

Zdroj: queens, unsplash

Udržitelnou módu podporují už i některé řetězce

Jako řešení se nabízí udržitelná móda – tedy oblečení, které se dá nosit i roky, ať už tím, že se recykluje a znovu použije, nebo je kvalitní a méně se opotřebuje. Do projektu udržitelné módy se pomalu zapojují i obchodní řetězce s oblečením jako je H&M, nebo outlety se značkovým oblečením. O tom, co znamená udržitelná móda, nemá ponětí 46,7 % z 30 dotazovaných a pouhých 16,1 % udržitelnou módu nakupuje.

Mezi nejnavštěvovanější obchodní řetězce s rychlou módou patří v České republice Bershka, H&M, C&A, NewYorker, Primark, Mango a Zara. V secondhandech si v minulosti pořídilo oblečení 61,3 % dotazovaných. Počet mladých lidí, kteří se řídí módními trendy v ČR, je téměř totožný s počtem těch, jež si vybírají oblečení na základě ceny. Co je v módě, řeší spíš věková kategorie 13–18+ a cenu včetně vzhledu zboží řeší spíše lidé ve věku 19–25 let. Ze 30 dotazovaných odpovědělo 83,3 %, že je pro ně u oblečení rozhodující vzhled produktu, pro 46,7 % je důležitější cena. Jen pro 13,3 % je důležitý jak vzhled, tak i kvalita materiálu, včetně ceny.

Zdroje:

https://www.ellenmacarthurfoundation.org/assets/downloads/A-New-Textiles-Economy_Full-Report_Updated_1-12-17.pdf
https://www.wri.org/blog/2019/01/numbers-economic-social-and-environmental-impacts-fast-fashion
https://www.respekt.cz/kultura/besnici-fast-fashion-kolik-svet-zaplati-za-levnou-modu
Vlastní průzkum, materiály z rozhovoru se Zuzanou Kubíčkovou (módní návrhářka)

Úvodní fotografie: Artem Beliaikin, zdroj Unsplash