I přesto, že během pandemie koronaviru došlo ke zlepšení ovzduší, je změna klimatu stále velmi rozsáhlým problémem. Odborníci tvrdí, že zpomalení lidské činnosti během pandemie bylo příliš krátké na to, aby zvrátilo roky ničení životního prostředí. Dočasná úleva od lidské spotřeby a cestování nedokáže vyřešit globální problémy za nás. Ke změně klimatu je nutná kolektivní akce.
Během jara minulého roku došlo ke změnám, které jsme nezažili po celá desetiletí. Letecká doprava klesla na polovinu. Silniční provoz ve Velké Británii poklesl o více než 70 procent. V Číně, v zemi největšího zdroje emisí uhlíku na světě, došlo ke snížení průmyslových emisí o přibližně 18 procent. Měsíce prázdných silnic i oblohy, a pomalá ekonomická aktivita, snížily celosvětové vypouštění skleníkových plynů odhadem o 7 procent, což je nejprudší meziroční pokles, jaký kdy byl zaznamenán. Toho, že lidé tráví více času doma, si všimla i divoká zvěř. Ta sice neměla čas získat zpět ztracené území, ale alespoň využila prázdný prostor k průzkumu. Turisty v prázdných městech vyměnili kojoti a divoká prasata. Na opuštěných silnicích se opalovali lvi.
Zlepšení kvality ovzduší
Během pandemie došlo ke zlepšení ovzduší. Snížení smogových pásu nad čínským Wu-chanem a italským Turínem bylo viditelné až z vesmíru. Rozdílu si všimli i lidé v mnoha městech. Například v Káthmándú v Nepálu obyvatelé poprvé po několika desetiletích viděli nejvyšší horu světa Mount Everest.
Čistší vzduch neznamenal pouze krásné fotografie přírody, ale měl přínos i pro zdraví. Ve Velké Británii se u dvou milionů lidí s dýchacími potížemi vyskytly snížené příznaky. Počet dětí, u kterých se během pandemie rozvíjelo astma, klesl o šest tisíc. V Evropě se za poslední rok snížil počet úmrtí způsobených znečištěním ovzduší až o jedenáct tisíc. I když tento počet nedokáže vyrovnat lidské ztráty způsobené koronavirem.
Negativní dopad pandemie na životní prostředí
Avšak pandemie neměla pouze kladný dopad na životní prostředí. I přesto, že pytláctví nosorožců v Tanzanii pokleslo kvůli narušení dodavatelských řetězců a omezení přeshraničních pohybů, v Indii, Nepálu a Keni naopak vzrostl lov divoké zvěře a nelegální sběr palivového dřeva. Místní komunity totiž ztratily turistické příjmy a hledaly jiné způsoby výdělku. V ohrožení byly i amazonské lesy v Brazílii. Lesní strážci byli koronavirem silně oslabeni, což vedlo k tomu, že nemohli chránit lesy například před nelegálními těžaři.
Dočasné omezení lidské činnosti nezachrání planetu
Omezení lidské činnosti bylo příliš krátké na to, aby došlo ke změně klimatu. Jakmile se začala rozvolňovat opatření, doprava prudce vzrostla, stejně jako znečištění ovzduší. Výzkumy ukazují, že úrovně kontaminace jsou stejné nebo dokonce horší než před pandemií. Epidemiologové a ochránci přírody varují, že ohniska nemocí podobných koronavirům budou v budoucnu pravděpodobnější v důsledku odlesňování, globálního oteplování a špatném zacházením s přírodou.
“Vznik pandemie není náhoda, protože po celá léta se opakovaně varovala, že svými ničivými praktikami vyvíjíme na přírodní svět příliš velký tlak,“ uvedl pro Guardian Paul De Ornellas, hlavní poradce pro divokou zvěř WWF-UK. De Ornellas dále tvrdí, že ztráta přirozeného prostředí, intenzivní zemědělství a nadměrné využívání volně žijících živočichů jsou hlavními hnacími silami vzniku nových infekčních chorob, jako je Covid.
Zdroje:
theguardian.com/world/2020/dec/29/could-covid-lockdown-have-helped-save-the-planet
project-syndicate.org/commentary/covid19-could-save-us-from-climate-change-by-mark-lynas-2020-06
Zdroj fotografie: Pixabay (Jorda Singh)
Zdroj fotografie: Pixabay (Michael Gaida)
Tagy: COVID19 ekologie epidemie životní prostředí
