Fakt, že jsme díky technologiím sledováni na každém kroku, patří k často diskutovaným a kontroverzním tématům. Stačí jediné kliknutí na internetu a stovky firem jsou o vás okamžitě informovány a rozjíždí se takzvaný „hon na myš“. Lépe řečeno marketingový boj o zákazníka, o vás. Toto omezování soukromí bylo původně využíváno z bezpečnostních důvodů, dnes je toto právo především zneužito k úspěšnému byznysu.
Budoucí maminky jsou cenný spotřebitel
Zejména těhotenství je v dnešní informační době cílené reklamy, kdy je pomocí analýzy velkých dat možné potenciálně těhotnou ženu „vystopovat“ čistě na základě jejího chování na internetu, pro firmy obrovským byznysem. Podle zprávy Financial Times je identifikace jedné těhotné ženy stejně cenná, jako zjištění věku, pohlaví a bydliště 200 osob. Existují dokonce systémy, které umí odhadnout i trimestr, ve kterém se žena nachází. Budoucí matky mají plnou hlavu starostí s nákupy věcí, které dosud nepotřebovaly. Jsou tedy jednoduchým terčem pro marketingové kampaně.
Zajímavý je experiment těhotné socioložky Janet, která se rozhodla utajit své těhotenství před internetem. Mnoho lidí tvrdí, že řešení masivního sběru osobních údajů je jednoduché: pokud se vám to nelíbí, vyhněte se mu. Mechanizmus, jak se vyhnout nežádoucí pozornosti a nevyžádaným službám má dokonce i své jméno ‒ opt-out. Janet se chtěla přesvědčit, jestli je to skutečně tak jednoduché.
Sociální sítě na Vás všechno “prásknou”
Jednou z nejrozšířenějších platforem pro sběr dat jsou sociální sítě. Sociální interakce však není jen o tom, co děláte nebo říkáte vy, ale také co o vás říkají jiní. Janet tedy musela všechny své přátele na svůj experiment upozornit. Když jí například strýc na Facebook napsal blahopřání k těhotenství, vymazala nejen celé vlákno, ale okamžitě ho i vyhodila z přátel. Dokonce ani „soukromé“ zprávy na sociálních sítích se už nedají považovat v tomto smyslu za soukromé. Již při zřizování účtu totiž každý uživatel zároveň dává souhlas se zpracováváním dat a osobních údajů. Málokdo si při tom uvědomí, s čím vším takto vlastně souhlasil.
Při nákupech na internetu používala Janet anonymní prohlížeč, který po ní okamžitě „zametal“ všechny stopy. Platba kartou samozřejmě nepřipadala v úvahu. Po několika nákupech, při kterých uplatňovala svou anonymní taktiku, se však objevilo varování, že „obchod si vyhrazuje právo omezit množství zakoupených poukazů na den a má povinnost nadměrné transakce hlásit příslušným orgánům“. Experiment se tedy sice povedl ve smyslu, že Janet až do porodu skutečně své těhotenství utajila, ale nakonec na ni bylo firmami, u kterých si zboží často objednávala, uvaleno podezření z nezákonných aktivit.
Zdroje:
Tagy: big data Facebook online marketing sociální sítě těhotenství
