Statistiky od Save The Elephants říkají, že mezi lety 2002 a 2011 se populace slonů pralesních ve světě snížila o 62 %. Za tento pokles mohou především pytláci. Společnosti a skupiny po celém světě proto pracují na technologiích a projektech, které s tímto problémem pomohou. Jedním takovým projektem je například Connected Conservation.
Sloni jsou loveni pro kly a slonovinu, která je jedinečná pro svou jemnost. Celosvětová poptávka po těchto materiálech jejich populaci téměř zdecimovala. Před zavedením projektu Connected Conservation jich bylo v Jižní Africe každý rok zabito odhadem 27 000, což odpovídá faktu, že každých 15 minut byl zabit jeden slon. Tímto tempem se bude do roku 2025 populace slonů rovnat pouhým 160 tisícům. Podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES) je obchod se slonovinou stále vysoký a nevykazuje známky snižování.

Je proto nutné hledat nové přístupy k jejich záchraně. Ochránci přírody mají na starost často rozsáhlé oblasti území a nevyužívají při tom žádné technologie. Program Connected Conservation tento do očí bijící bezpečnostní problém zmírnil, ale musí se přizpůsobovat stále odvážnějším a zlepšujícím se pytláckým taktikám. Pytláci se často plazí po silnici na loktech a kolenou, čímž nezanechávají žádné stopy po nohou. Jindy si na chodila připevňují plastové lahve, takže to vypadá, jako by přes silnici přešla malá antilopa.

Použitím bezpečnostního kamerového systému, biometrického scanování, Wi-Fi, termovize a analýzy dat, se pytláctví slonů dramaticky snížilo. Toto řešení poskytuje ochráncům novou metodu maření pytláckých pokusů ještě dříve, než se dostanou ke slonům. Namísto sledování zvířat kamery shromažďují data o těch, kteří vstupují do jejich okolí, a zasílají upozornění, jakmile zachytí neobvyklou aktivitu.

Chytré kamery

Umělá inteligence (AI) je další technologií, kterou lze využít na ochranu volně žijících živočichů. Nezisková organizace Resolve spustila bezpečnostní kamerový systém TrailGuard AI. Ten je možné před pytláky skrýt díky jeho velikosti (přibližně jako lidský ukazováček) a výdrži baterie, která je 1,5 roku. Procesor v kameře obsahuje algoritmy pro detekci přítomnosti člověka, ochránci jsou upozorněni pouze v případě, že je detekován pohyb potenciálního pytláka.

Vesmírné drony

V lednu uspořádala Britská mezinárodní asociace pro vzdělávání (BIEA) svou první konferenci STEM, jejímž cílem bylo prozkoumat, jak umělá inteligence a další technologie mohou pomoci chránit ohrožené druhy živočichů. Na této akci Dr. Josh Veitch-Michaelis, výzkumný asistent v liverpoolském Výzkumném ústavu astrofyziky na Univerzitě Johna Moorese, referoval o projektu svého týmu, týkajícím se vybudování systému, který by byl schopný identifikovat zvířata v reálném čase pomocí dronu, což by značně přispělo k ochraně volně žijících živočichů. Pro detekci slonů používají vědci termokamery přidělané k dronům, které zpracovávají vizuální data pomocí tepelné mapy, což výrazně zjednodušuje rozlišování zvířat například od kamenů a dalších velikostně podobných neživých objektů.

Kdo ale rozšíření těchto technologií zafinancuje?

To, že se stejná technologie zavede na různá místa však není řešením, pytláci se v každé lokalitě chovají jinak, a proto boj proti nim vyžaduje řešení tak říkajíc na míru pro každou jednotlivou oblast. Soukromé rezervace si bezpečnostní technologie mohou pořídit celkem snadno, ale budou si moci dovolit stejnou úroveň zabezpečení i státní parky? Ačkoli technologické společnosti, jako jsou Cisco a Dimension Data, financují například právě projekt Connected Conservation již od jeho zrodu, jedná se pouze o modelový vzor toho, jak by se mohla tato technologie využívat po celém světě. Ochránci přírody proto urgují filantropy a soukromý sektor, aby se více angažovali do boje proti pytláctví.

Ruth Rowan, biolog, ochránce přírody a vedoucí marketingu ve společnosti Dimension data, si je však vědom, že nic není černobílé: „Slonům hrozí vyhynutí a technologie může tento problém vyřešit tak, že je ochrání před pytláky. Samozřejmě se vedou debaty o tom, že technologie vytvářejí další rizika – zneužití sesbíraných dat a spekulace kolem jejich manipulace k ovlivňování lidí přes sociální sítě – ale my se snažíme dokázat, že technologie jsou tady od toho, aby udělaly svět lepším místem v tom nejširším slova smyslu. Bezpečnostní řešení musí být zkrátka používána zodpovědně.“

Na záchraně slonů se podílí i studenti

Mezinárodní STEM Youth Innovation Competition je soutěžní akcí pro studenty do 21 let, kterou pořádá již zmíněná mezinárodní asociace pro vzdělávání BIEA. Jejím cílem je zvýšit úroveň technologického nadšení mezi studenty z celého světa. Soutěž se koná každé léto a každý rok se také vybírá nové téma. Letos studentské týmy z celého světa navrhovaly a vyvíjely právě bezpilotní drony v boji za ochranu divokých a ohrožených zvířat. BIEA doufá, že bude svou každoroční soutěží STEM inspirovat novou generaci technologů a vědců, aby aktivně přispívali k záchraně ohrožených druhů..

Zdroje:

https://www.popularmechanics.com/science/animals/a25174825/technology-stops-poachers/
https://diginomica.com/technology-for-social-good-stopping-the-poachers-and-saving-the-planet-with-ai-drones-and-sensors
https://biea.org.uk/international-stem-youth-innovation-competition/
https://hello.global.ntt/en-us/about-us/case-studies/connected-conservation

Zdroj titulní fotografie: theecologist.org

Tagy:  Afrika ekologie ochrana zvířat pytláctví umělá inteligence