Co vše nám může přinést bitcoin a systém blockchain, na kterém je postaven? Budeme opět hlídat naše soukromí, nebo se zcela demokratizuje nakládání s citlivými daty? Přinášíme první část unikátního rozhovoru s Tomášem Maradou o možné budoucnosti.
Tomáš Marada
Po studiu na MFF UK v Praze a následně na Vrije Universiteit v Amsterdamu se vrátil do Čech a začal spolupracovat s Karlem Janečkem jako jeho tajemník. Je fascinován novými technologiemi a změnami ve společnosti, které vyvolávají. Nejvíce se zajímá a přednáší o technologii Bitcoinu a decentralizaci společnosti.
Bitcoin (BTC)
Elektronické peníze, které nemají centrální autoritu. Nejdou cenzurovat ani jinak centrálně manipulovat. Bitcoinů je omezený počet (nikdy jich nebude více než 21 000 000). Jsou evidovány pomocí inovativní decentralizované účetní technologie blockchain.
BTC blockchain
Decentralizovaná databáze všech BTC transakcí. Tato historie všech transakcí je sdílená tisíci počítači po celém světě a je chytře zabezpečena matematickým (kryptografickým) důkazem o své konsistenci. Pro počítání matematického důkazu je potřeba obrovského výpočetního výkonu. Jakmile je transakce zapsaná do blockchainu, nejde změnit, aniž by se muselo přepočítat všechno od té transakce dál. Jedná se v podstatě o decentralizovanou účetní technologii bez provozovatele, použitou pro evidenci Bitcoinů a zabezpečenou masivním výpočetním výkonem.
Internet jako základ kolektivní mysli
Co je podle tebe nejlepší vynález v 21. století?
Blockchain.
Proč?
Myslím si, že technologie můžeme rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří informační technologie. Druhou technologie zvyšující osobní produktivitu. A třetí pak technologie evidující vlastnictví, jeho ochranu a pravidla jeho směny. Patří sem technologie, jako jsou peníze, evidence movitých i nemovitých věcí, státy, soudy, policie, banky a tak podobně.
Tato třetí skupina je v podstatě takové složité účetnictví, jeho pravidla a mechanismy, které tato pravidla vynucují. Blockchain bude mít pro tuto skupinu stejný dopad jako internet pro skupinu informačních technologií. Pravidla domluvená na Blockchainu se do velké míry vynucují sama bez potřeby institucí okolo. Blockchain nám umožní znovu vymyslet pravidla, za kterých mezi sebou chceme spolupracovat.
Jaká je možná budoucnost?
Časem vytvoříme pokročilý systém automatického vypořádání naší vzájemné spolupráce, který nepotřebuje instituci pro vymáhání dohod. Tento systém bude obsluhovat velkou část veřejného prostoru a našich potřeb. Postaven bude právě na Blockchainu. Dnes pro interakci s internetem a vším na něm postaveném potřebujeme smartphone anebo počítač. Uživatelské rozhraní se ale vyvíjí a časem budeme s internetem, Blockchainem a vším na něm postaveným interagovat přímo s naším mozkem. Jsem přesvědčen, že internet je ve skutečnosti základem kolektivní mysli.
Soukromí a internet věcí
Hrozí nám úplná ztráta soukromí?
Vidím dvě možné cesty a jsem k nim mírně agnostický. Jedna možnost je, že šifrovací technologie a Blockchain ochrání velkou většinu našich dat a my nad nimi a přístupem k nim zpět převezmeme kontrolu a data zůstanou privátní. Druhá možnost je demokratizace dat. Všichni budou mít přístup ke všemu. Data budou přístupná všem, nejen organizacím jako NSA. Myslím si, že v budoucnosti budeme mít rovnější, demokratičtější přístup k informacím. Nebude tedy možné zneužívat asymetrie, kdy o mě někdo ví hodně a já o něm nic. Kolik toho ale budeme vzájemně o sobě vědět, nevím. Osobně bych si tipnul, že spíš více než méně.
V poslední době se hodně mluví o Internetu věcí (IoT – Inernet of Things), zde jsou monitorovací možnosti nedozírné nebo ne?
Připojení na internet se brzo stane předpokládanou vlastností produktu. Zařízení budou získávat základní chytrost a zažijí kognitizaci. Řeč se stane základní formou komunikace mezi lidmi a stroji velice brzo. Stroje budou sbírat data a vyměňovat si je mezi sebou přes IoT. V této souvislosti se objevují opravdu vážné bezpečností otázky a já zde vidím velkou příležitost pro Blockchain, který nabízí úplně jiný stupeň bezpečnosti a auditovatelnost toho, co se se systémem děje. Například IBM investuje hodně peněz z důvodů kybernetické bezpečnosti právě do Blockchainové technologie při stavbě IoT.
(foto: digitaltrends.com)
A co když ti chytrá lednička řekne, že pokud si koupíš další bůček, bude nucena oznámit zdravotní pojišťovně, aby ti zvedla pojistné?
Je to možné, ale budeme zde mít mnohem více decentralizovaných možností. Právě Blockchain se postará o to, že uspokojování mnohých našich potřeb se stane lokální, komunitní a sdílené. Můžeme se spojit do skupiny dvaceti lidí a sami si mezi sebou uzavřít například havarijní nebo právě zdravotní pojištění, vytvořit ve větší skupině vlastní měnu. Členové komunity a naši kamarádi o nás ví mnohem více a skupina kamarádů dokáže určit naši rizikovost lépe než institucionální velká pojišťovna. Zároveň toto komunitní řešení bude levnější, protože nebude muset živit onu velkou pojišťovnu.
Blockchain jako vynález písma
Technologie hlídají jiné technologie. Další technologie pro ně vyrábí elektřinu, ale samy ji zároveň spotřebovávají. Čím je systém složitější, tím křehčí je. Nehrozí nyní kolaps více než kdy dříve?
Dlouhodobě budujeme systém institucí, který nás má chránit a zajišťovat naši vzájemnou spolupráci. Vzdáváme se části naší svobody ve prospěch instituce a získáme nazpět nějakou ochranu anebo obsluhu nějaké potřeby. Centralizace moci vede často k jejímu zneužití. Pak vytváříme další instituce, které hlídají jiné instituce a tak dále. Celý ekosystém se tak stává komplexnější, nepřehledný, nákladný a náchylný ke kolapsům.
Naproti tomu decentralizované systémy nemají žádné centrum, které by je řídilo. Díky tomu jsou mnohem robustnější a bezpečnější než centralizované systémy. Pokud je někdo napadne a část zničí, systém stále přežije. Jejich nevýhoda ale je, že neumožňují dělat tak rychlé rozhodnutí jako centralizované systémy, kde rozhoduje kolikrát jen jediný člověk o celém systému. Jako zjednodušený příklad decentralizace můžeme vzít demokracii oproti centralizovanému feudalismu.
Moderní komunikační technologie a Blockchain nám začínají umožňovat řídit dříve složité systémy efektivně decentralizovaným způsobem. Vezměme si jako příklad peníze. Dnes pro obsluhu peněz potřebujeme centrální banku, složitý finanční systém, stát a jeho vymáhací mechanismy.
V roce 2009 však přišel neznámý hacker s novými penězi – Bitcoinem postaveným na Blockchainu. Bitcoin žádné složité mechanismy kolem sebe nepotřebuje. Nikdo ho neřídí, nikdo ho nedokáže dotisknout ani s ním jinak manipulovat. Jediné, co Bitcoin potřebuje, je, aby ho lidé chtěli používat.
Obdobných řešení postavených na Blockchainu, které nepotřebují žádnou složitou mašinérii ke svému fungování, bude v blízké budoucnosti exponenciálně přibývat. Jediné, co bude rozhodovat o úspěchu, je, zda pravidla budou správně motivovat lidi, aby je chtěli využívat.
Investuješ do Bitcoinu?
Asi bych to nenazval investováním, ale myslím si, že je moudré mít v dnešní době alespoň nějakou malou část majetku v Bitcoinech. Sám jsem hlavně fascinován samotnou technologií Blockchain. Je to tak zásadní vynález, že bych se ho nebál srovnat dokonce s vynálezem písma.
Druhý díl rozhovoru naleznete ZDE
Tagy: bitcoin Blockchain budoucnost internet věcí kryptoměny technologie
