Ve světě technologií, kdy se ví o každém našem kroku, je těžké zůstat anonymní. Jsme sledováni de facto všude a neustále. Kde bychom ale bez sběru dat byli? Big data nám v mnoha směrech usnadňují život. V čem všem nás ovlivňují? A co vůbec ta Big Data jsou?
Jedná se o analýzu velkého množství dat, jejichž zpracování tradičními softwarovými prostředky není možné. Takto jsou sice Big data bezchybně definovaná, ale rozum z toho má asi jen málokdo. Zkusme si to představit jako něco, co je v podstatě všude kolem nás. Význam technologií narůstá a bude růst i nadále. Digitalizace zasahuje další a další oblasti našeho života.
Velkou roli v oblasti Big dat hrají také sociální sítě. Facebook je hotovou zlatou žílou. Prozradí o vás naprosto všechno. Málokdo si uvědomuje, jak moc své soukromí otevírá pouhým zřízením sociálního profilu, natož potom jeho následným používáním.
V roce 2012 pak Kosinski (zakladatel aplikace MyPersonality, která je schopná o vás nasbírat data, na jejichž základě stanoví váš „psychologický profil osobnosti“) dokázal, že analýzy 68 lajků na Facebooku stačí k tomu, aby byla určena barva kůže testovaného (s 95% pravděpodobností), jeho homosexualita (s 88% pravděpodobností) a náklonnost k Demokratické nebo Republikánské straně USA (s 85% pravděpodobností). Tyto aplikace byly později také zneužity při volbě prezidenta Trumpa a vedou se dokonce spory o tom, že mu následně zajistily vítězství.
Podle dalších průzkumů stačí pouhých 70 lajků a takzvaný „Big brother“ o vás ví více než váš dobrý kamarád. Po 150 lajcích vás zná lépe než vaši rodiče a po 300 lajcích lépe než váš partner. S rostoucím počtem studovaných akcí by se dalo zjistit o člověku víc, než o sobě ví on sám, z čehož nesporně plyne, že soukromí je v dnešním technologickém světě něco, co už dávno přestalo existovat.
Kladné využití Big dat
Data se uplatňují například ve zdravotnictví, kde jsou vědci schopni předpovědět na základě statistik nemoci nebo selhání organismu. Ze všech nemocničních přístrojů jdou informace okamžitě do počítače a ten je na jejich základě v podstatě schopen předpovídat budoucnost.
Dále je na základě uložených dat v systému možné vyhodnotit stav různých staveb a předpovědět jejich případnou havárii. Senzory se připevňují nejčastěji na mosty a budovy, kde sledují příznaky únavy a opotřebení materiálu. Jedinou nevýhodou je, že tato analýza zatím není schopna zjistit příčinu problému, jen upozorní, že nějaký existuje.
Stejně tak je tomu u aut a výrobních strojů. Díky specifickým čidlům na teplotu, vibrace, zvuky, stresy a další chování částic jsme tak schopni předejít nehodám.
Jak je to z hlediska zákona?
Zákony v tomto ohledu dost zaostávají za vývojem technologií. EU je sice poměrně striktní, stále je tu ale pro společnosti možnost, jak je obejít. Často mají ve smlouvách položku o datech ‒ samozřejmě uvedenou malým písmem na pětisté stránce.
I přes zákony na ochranu osobních údajů jsou právní podmínky stále takové, že ztěžují jednotlivcům uplatnění jejich práv a správcům umožňují omezit jejich odpovědnost. Ačkoliv je jednotlivcům formálně poskytnuta nějaká forma „oznámení“ a příležitost „souhlasit“ se všeobecnými pravidly a podmínkami, často se ocitnou uvnitř systému navrženého tak, aby maximalizoval zpeněžení osobních údajů, což neponechává jednotlivcům žádnou skutečnou možnost volby nebo kontroly.
Jinak je tomu v oblasti sociálních sítí. Ty nabízejí uživateli velmi hodnotný produkt, ale na oplátku si od něj berou všechny informace o jeho soukromí a využívají je k tomu, aby dosáhly zisků. Lidé neradi platí za sociální sítě, ale měli by si uvědomit, že to není tak, že oni jsou zákazníci a sociální sítě jsou produktem. Je to naopak. Oni jsou produktem, který sociální sítě dál prodávají společnostem. Velkou hrozbou je, že mladá generace už jednou nebude tušit, co soukromí skutečně znamená. Nemají o ně zájem, chtějí jej prodat za produkty zdarma.
Osobní informace jsou v současné době považovány za ropu 21. století. Jejich hodnota pravděpodobně nadále poroste. Analýzy Světového ekonomického fóra předpovídají, že bude v roce 2020 připojeno k internetu 50 miliard zařízení. Ta budou sloužit jako přenašeče informací o svých uživatelích. Jejich objem bude 44krát vyšší než před deseti lety. Není proto divu, že firmy dnes považují tyto informace za své největší bohatství. Stačí se podívat na Facebook a jeho nejnovější hospodářské výsledky. Největší sociální síť světa loni utržila 40,65 miliardy dolarů (zhruba 840,5 miliardy korun), o 47 procent víc než o rok dříve. Z drtivé většiny za to může reklama, jejíž cílení má základ ve sledování a analýze chování uživatelů na Facebooku i mimo něj.
Zdroje:
http://www.piratskelisty.cz
http://www.napocitaci.cz
http://ceskapozice.lidovky.cz
http://www.dasmagazin.ch
Tagy: data sociální sítě soukromí technologie
