Primitivní forma betonu se poprvé objevila už ve Starém Řecku a od objevu moderních hydraulických pojiv jako je například cement v 19. století patří beton mezi jedny z nejpoužívanějších materiálů ve stavebnictví. Ačkoli si spojuje spíše se stavbami jako věže chladících elektráren, dálniční mosty nebo nudná šedivá sídliště, beton má v současnosti mnohem větší potenciál.
Beton propouštějící světlo
Když se zakladatelé firmy Gravellli Jiří Peters a Ladislav Eberl pustili do vývoje betonu propustného pro světlo, nebyli v té branži žádnými nováčky. Slavili už úspěchy s křesly, umyvadly, lampami a jinými bytovými doplňky vyráběnými právě z betonu. Tento materiál byl přitom do té doby spojován spíše s betonovými mosty nebo uniformními panelákovými sídlišti. A třeba právě malé panelákové byty nebo chodby by mohly nové průhledné stěny prosvětlit.
V Gravelli zvolili postup lišící se od dosavadních experimentů na tomto poli, které spočívaly v zalití drahých optických vláken do betonové směsi. Místo toho použili levné plexisklo, které nařezali do pruhů a vytvořili z nich mřížku. Tu pak vložili do obdélníkového bednění a zalili betonem. Takto vzniklá cihla propustí pětkrát více světla než její předchůdkyně a díky použití plexiskla se také snížily náklady na její výrobu.
Betonové oblečení i šperky
V Gravelli mají rádi nové výzvy a tak se postupem času pustili i do výroby betonových sak a šperků. Vyrobili také trička z betonu, která se dají prát. Na tento nápad přišli tak že si všimli, že beton, který se jim dostal na oblečení při práci v dílně, nezmizel, ani poté, co oblečení vytáhli z pračky.

(foto:gravelli.com
Betonová směs používaná na jejich výrobky je vyztužená speciálními vláky díky čemuž je pevnější než obyčejný beton a lze z něho tvořit tenké tvary. Třeba i o síle 15 milimetrů, o čemž by se vám s běžným betonem jenom snilo. Beton také nenasává vodu, protože jeho povrch je ošetřen několika impregnačními vrstvami. Zároveň si ale zachovává svůj přirozený vzhled. Nějaká ta drobná bublinka nebo škrábanec k betonu totiž prostě patří odnepaměti.
Beton jak fotografický papír
S další zajímavou technologií přišli ve Finsku. Jedná se takzvaný grafický beton, který vznikl v dílně finského interiérového návrháře Samuliho Naamanky a betonové panely zdobené touto technikou zde vyrábí firma Grafic Concrete. Výroba probíhá tak, že navrhnutý vzor je vytisknut na speciální membránu, která je umístěná do formy a zalita betonovou směsí. Po zaschnutí se membrána sloupne a na betonovém dílci se objeví navrhnutý vzor. Pokud byste si snad chtěli prohlédnout, jak vypadá výsledek v praxi, ani nemusíte jezdit daleko. Parkovací dům ve středočeském Berouně je vyroben právě z betonových dílců dekorovaných motivy koní vyrobených finskou firmou.

Parkovací dům U Černého koně Beroun (foto:stredocech.net)
Beton jak náhrada pouličního osvětlení
A co byste říkali betonu, který ve tmě svítí? I takový materiál existuje. Vyvinul ho mexický vědec Carlos Rubio Avalo z mexické Universidad Michoacana de San Nicolas de Hidalgo.
Svítící beton funguje tak, že během dne pohlcuje světlo, které na něj dopadne a v momentě, kdy Slunce zapadne, začne svítit. Protože normální beton světlo nepohlcuje, ale odráží, musí být do cementu, ze kterého se beton vyrábí, přidána fotoaktivní látka. Cement se poté smíchá s vodou a vznikne gelovitá směs obsahující malé krystalky připomínající barevné skvrny. Tyto krystalky jsou ale právě tím důvodem, proč běžný beton světlo odráží a musí se tak ze směsi odstranit. Teprve přečištěný a ztuhlý beton je schopný ve tmě zářit. Velkou výhodou tohoto materiálu je, že pohlcuje převážně záření ležící v ultrafialové části spektra a tak se v noci rozzáří navzdory tomu, že bylo celý den zataženo. Ultrafialové záření totiž prostoupí i hustou oblačností.

Cyklostezka v Eindhovenu (foto:npr.org)
Svítící beton má ale i své nevýhody a jednou z nich je jeho cena. Vrstvička silná tři milimetry o výměře jednoho metru čtverečního podle Avalose vyjde na 60 až 70 dolarů. Budova, chodník nebo silnice, ale nemusí být ze světélkujícího betonu celá, stačí ji jen natřít. Když k tomu připočteme, že beton si fotoaktivní vlastnosti udrží kolem sta let a uvážíme úspory elektřiny, které bychom takto získali, nejde zase o tak prodělečnou investici.
Mnohem větší problém ovšem je, že svítící beton se nedá jen tak zhasnout jako to můžete udělat třeba se žárovkou, a je třeba velmi pečlivě promyslet, co jím natřeme.
Titulní fotografie: gravelli.com
Zdroje:
http://www.elektrina.cz/patent-svitici-beton
https://www.gravelli.com/cz/
http://domaci.ihned.cz/c1-61875990-mladi-vyvojari-vymysleli-pruhledny-beton-je-odolny-levny-a-propousti-svetlo
Beton, který v noci svítí. Nový patent možná změní svět. Ekontech.cz, číslo 27, prosinec 2016
http://www.ebeton.cz/encyklopedie/zakladni-vlastnosti-betonu
Tagy: beton budoucnost průmysl stavebnictví technologie zahraniční
