Martin Schlossarek se během studií vydal na výzkum do Tanzanie, jedné z nejchudších zemí světa. V oblasti Utengule/Usangu zkoumal příčiny a důsledky chudoby. Po návratu se rozhodl založit neziskovku, která by mohla chudobu v regionu pomáhat řešit, a tak vzniklo Maendeleo.

Martin chtěl moderní neziskovku

Když Martin skončil střední školu, mohl si vybrat z pěti možností, kam jít. Dostal se totiž na vícero škol. Rozhodl se pro rozvojová studia v Olomouci, kam ho to táhlo nejvíc. Už během studií se zajímal o fungování neziskovek – líbily se mu ty, které se částečně podobaly podnikání.

„Když někdo říká byznys charita, tak to často říká jako urážku, ale já si myslím, že charita si má od byznysu co vzít,“ vysvětluje.

Martin strávil v regionu tři měsíce, obcházel rodiny a zjišťoval, jak by se dalo tamním lidem pomoci. Jednou z příčin chudoby se ukázal nedostatek peněz na to, aby mohli lépe hospodařit se svými poli. Tak vznikla myšlenka poskytovat lidem mikropůjčky, které by jim umožnily lepší hospodaření. S více než třiceti rodinami udělal rozhovory, aby nakonec vybral šest, kterým mikropůjčku poskytne. Díky organizaci International Humanity získal dost financí na podporu prvních šesti farmářů. Na začátku bylo ale nejnáročnější vůbec rozhodnutí pustit se do toho.

„Pro mě bylo opravdu nejtěžší rozhodnout se pro poskytování mikropůjček, protože když někomu poskytnete mikropůjčku, tak tím říkáte, že chcete peníze nazpět, riziko, že se projekt nepovede, je docela vysoké a jde ho velmi snadno identifikovat,“ říká Martin.

Jak Maendeleo funguje?

Aktuálně má Maendeleo čtyři projekty, přičemž hlavní je právě podpora farmářů. Ti získávají vzdělávání, při kterém se dozvídají, jak obdělávat půdu, a samotnou mikropůjčku. Koncept mikropůjček zpopularizoval Muhammad Yunus, který dostal v roce 2006 Nobelovu cenu.

Dalším projektem je například malá knihovna, na jejímž provozu se podílejí s místními. Maendeleo poskytlo knihy, místní lidé zase prostor. Když si chce někdo knížku půjčit, zaplatí poplatek, část jde knihovníkovi, část jde na obnovu knižního fondu.

„Všechny čtyři projekty se snažíme dělat tak, aby bylo jasné, že ty lidi nevnímáme jako nějaké pasivní oběti chudoby, děláme to tak, aby byli opravdu rovnocenní partneři.”

Podle něj je nejpodstatnější zaměřit se na skutečné příčiny problému místo odstraňování důsledků. „O co se snažíme my, je dát těm lidem šanci, aby využili potenciál a schopnosti, které mají, aby mohli získat dostatek zdrojů svým vlastním úsilím a dokázali se postarat o sebe a svoji vlastní rodinu.“ I proto je běžný provoz na místních obyvatelích.

Podpoření zemědělci mají specifický rozpočet, kde mají určeno, za jaké položky by měli peníze utratit. Například je jim doporučováno, aby nesázeli rýži náhodně, ale v řádcích, protože to vede k vyšším výnosům. Za dobu fungování poskytlo Maendeleo více než sto mikropůjček a zatím se nevrátila pouze jedna. Samotné navrácení peněz ale není jedinou prioritou,

„My jako neziskovka chceme, aby se ti lidé měli lépe, proto je pro nás důležité, aby se půjčka skutečně investovala. Jenom investovaná půjčka přináší zisky v delším časovém horizontu,“ doplňuje Martin.

Cílem je „být nepotřebný“

Celé Maendeleo se skládá z dobrovolníků spjatých se studiem na škole. Vlastní úspěšnost posuzují podle toho, do jaké míry mají tamní zájem se zapojit, také sbírají údaje o úrodě podpořených farmářů a samozřejmě se na to, jak je projekt úspěšný, ptají konkrétních spolupracujících lidí. Jeden farmář si například mohl koupit kus vlastního pole, další farmářka si zase za vydělané peníze mohla pořídit podlahu ve svém domě, což je důležité nejen pro pohodlí, ale i pro hygienu.

„Pamatuji se, když od nás odcházela jedna farmářka, měla možnost pokračovat jeden rok v projektu a říkala mi, že už nechce, protože už to nepotřebuje – to je to nejlepší, co se může stát,“ říká Martin.

A dodává, že jeho sen je, aby byl projekt v oblasti vlastně nepotřebný a aby mohli získané zkušenosti využít zase někde jinde.

Tagy:  Afrika nápad neziskovka neziskový projekt půjčky