Titulek dost odvážný vzhledem k tomu, že plast je asi nejnenáviděnější materiál současnosti. Bojuje se proti plastovým sáčkům a taškám v obchodech a celkově se mluví o tom, že spotřeba plastů ve vyspělých zemích je více než problematická. Jak se ale říká, pro jednoho jed, pro druhého med. Platí to doslova. Lidé například v Indii probírají odpad, který je tam často dovezen ze západních zemí, jen aby přežili. Startupy, jako je Protoprint, se snaží, aby jim jejich práce přinesla spravedlivější výdělek.

To, že se v chudých zemích mnozí lidé živí probíráním skládek a sběrem materiálů k recyklaci, není žádná novinka. Potíž je v tom, že za to většinou dostávají naprostou almužnu, okolo čtyř korun za kilogram plastového odpadu. Když si spočtete, kolik plastových obalů je potřeba na to, abyste sesbírali kilogram materiálu, asi není divu, že spousta těchto sběračů musí vyžít s částkou okolo jednoho dolaru čili 25 korun denně.

3D tisk

Tak tomu bylo i na skládce u města Pune v Indii. Hromada odpadků, kterou se probírala hromada lidí, která byla ráda za hrst drobných, jež jim za nalezený odpad výkupny daly. Jeden indický inženýr jménem Jayanat Pai však objevil řešení, které využívá technologického pokroku a zároveň je ekonomicky výhodné. Tím řešením je 3D tisk.

O 3D tisku se často mluví jako o revoluční technologii, které promění průmyslovou výrobu. Místo složitého obrábění bude možné z různých materiálů prostě vytisknout přesně ten tvar, který je třeba. Tato technologie bude šetřit suroviny, energie, ale i náklady na dopravu. V současné době je ale pořád naprosto dominujícím materiálem plast. Plast, který zároveň zamořuje naší planetu.

Společnost Protoprint

Inženýr Pai se proto rozhodl, že z tohoto prokletí udělá výhodu. Statisíce lidí, kteří se sběrem tohoto recyklovatelného materiálu živí ve třetím světě, si tím nevydělá pořádně ani na základní živobytí. Recyklace je navíc poměrně primitivní a nenabízí tak velkou přidanou hodnotu. Společnost Protoprint, kterou Pai založil v roce 2012, však všechno tohle mění.

Jistě, plast nalezený na skládce nelze jen tak bez ničeho nacpat do 3D tiskárny a vyrobit z něj novou věc. Stejně tak nelze těm statisícům lidí živícím se prohrabáváním odpadků dát hned teď novou a lepší práci, která by jim poskytla slušné živobytí. Možná ale lze s oběma věcmi trochu pohnout.

Protoprint vykupuje od lidí probírajících skládky v indickém městě Pune plast. Ten pak pomocí své vlastní technologie recykluje a předělává na vlákno využitelné ve 3D tiskárnách.

Možná byste si řekli, že jde o další způsob, jak využít levnou pracovní sílu v chudých zemích pro náš vlastní blahobyt. Možná máte i pravdu. Faktem ale zůstává, že Protoprint platí za kilogram doneseného plastu něco přes čtyři dolary, což je dvacetkrát více, než by sběrači dostali jinak. Materiál použitý k výrobě nových věcí pomocí 3D tisku pak je stoprocentně recyklovaný a nezatěžuje tak dál životní prostředí. Není právě tohle to, o co usilujeme?

Pořád můžeme mít špatný pocit z toho, že se kvůli nám lidé na druhém konci planety probírají odpadky. Pořád zůstává faktem, že spoustu věcí, které si kupujeme, ve skutečnosti vůbec, ale vůbec nepotřebujeme. Zároveň je ale také faktem, že společnost SWaCH, společnost sdružující sběrače odpadu, se chlubí tím, že pomohla již téměř třem tisícovkám lidí, kteří u toho sesbírali a recyklovali víc  než 50 tisíc tun odpadu.

3D tisk je každopádně na vzestupu. Jde o odvětví, které dynamicky roste, a většina ekonomů se shodne na tom, že tento růst bude pokračovat. Jestli je možné získávat materiál pro jeho výrobu ekologičtěji a zároveň tak pomoci lidem, kteří obživu hledají v odpadcích, pak není důvod, proč se tomu bránit.

Tagy:  3D tisk plast udržitelnost životní prostředí